Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Hráškovo-avokádová aféra aka #peagate v plné polní :) Takhle jste guacamole možná ještě neměli. Víc o receptu na zápisníku! #prkýnko
4. červenec 2015 20:07:45
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Přečtěte si původní story. Já jsem samozřejmě neodolal, a když je teď takové vedro a vrcholná sezóna hrášku, tak proč vlastně ne! :)
Recept na hráškové guacamole je tak na 15 minut, pokud jste rychlí. Je tam docela dost ingrediencí, ale myslím pořád ještě v mezích snesitelnosti.
Čerstvé jalapeno se shání docela blbě, ale aspoň přibližně přesnou zelenou pálivou papričku určitě někde najdete (já lovil ve viet. ovozelu u Hradčanské).
Ve výsledku to funguje úplně bezvadně a hrášek tam úplně v pohodě zapluje. Navíc si z toho můžete drobnou hospodskou fintu, kdy guacamole s hráškovým pyré zůstane natrvalo zelené.
Jestli mi ale něco není jasné, tak proč sakra ta slunečnicová semínka? Kdybych vyvolával vlnu veřejného odporu já, tak na zcela benigní hrášek mířit nehodlám!
Samozřejmě jen vtipkuju. Klidně to zkuste i se semínky. Na vedro dobrý.
4. červenec 2015 20:07:53
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Druhá návštěva a furt dobrý. Jsou děsně milí a mají pěkně vyladěné chutě. Supr pečivo, párky i všechno okolo a to v cenách pod stovku. Dnes konečně i s obrázkem. Jediný mínus – snad jen hranolky. Ty bych si dával jen v opravdové nouzi.
4. červenec 2015 17:07:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kafematí espresso tonic (60 Kč). Aneb když je v Praze abnormální hic.
A kdyby vás to zajímalo, tak jo, espresso se na tonicu takhle pěkně vrství. Teda vrství to ještě pěkněji než na fotce. Tady jsem do toho už před focením trochu štrejchnul.
4. červenec 2015 17:07:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku