Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

Jak uchovávat čerstvé bylinky?

Parádní praktický článek na Serious Eats. Zaujaly mě tedy hlavně rady pro uchování křehkých bylinek s lístky, které rády uvadají (u tymiánu a rozmarýnu většinou problém nemám).

Vyzkoušel jsem to teď doma s koriandrem a estragonem a funguje to opravdu bezvadně. Vydržely mi přes týden a ve výtečné kondici. Kdybych je nechal jen tak v plastové vaničcce z obchodu, bylo by už dávno po nich.

Jak tedy prodloužit životnost bylinek v lednici?

Krok č. 1 – Nejdřív je potřeba bylinky přebrat, vyřadit poškozené nebo zavadlé části a zastřihnout konce stonků.

Krok č. 2 – Potom bylinky důkladně propláchněte pod tekoucí vodou a osuště v utěrce nebo v odstředivce na salát.

Krok č. 3 – Nakonec je dejte do nádobky s trochou vody na dně, zakryjte a dejte do lednice. Já jsem použil obyčejný plastový kelímek s víčkem. Fungovat bude určitě dobře i plastový půllitr s víčkem z potravinářské fólie.

Takto uložené bylinky nevadnou a ani nezahnívají. Po 3 až 4 dnech je jen potřeba vyměnit vodu.

Výjimka platí jen pro bazalku, které lépe svědčí prosté očištění, zastřihnutí stonků a uložení do otevřené nádobky s vodou při pokojové teplotě.

Vyzkoušejte a dejte mi vědět. Pokud máte lepší fintu, tak sem s ní!

The Pig Idea

Aneb pomeje zpátky k prasatům! Tahle britská iniciativa si klade za cíl opětovnou legalizaci využití jedlého odpadu z restaurací (a z dalších bodů potravinářského řetězce) pro výkrm prasat. Aktuálně to znemožňuje legislativa v rámci celé EU, která přišla po sérii epidemií u chovných zvířat.

Vzhledem k obřím (a nesmyslným) dovozům krmiva z třetích zemí a dostupné technologii pro bezpečné využití odpadu pro krmné účely se změna praxe nabízí.

Navíc se zdá, že i politicky to teď postupně spěje k hledání všech skulin v systému, které vedou ke zbytečnému plýtvání a čerpání zdrojů.