Zápisník

pana Cuketky

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Můj šálek kávy

Spokojená návštěva. Už jsem nebyl tak dlouho, že ani nepamatuju. Single origin (jednodruhové) espresso Brazil FAF Joao Hamilton (odrůda Obata), se kterým na Baristovi roku bodoval Ondřej Hurtík. S takovým projevem v šálku možná začnu věřit na sladkost v kávě. Zajděte ochutnat, bude to asi rychle pryč.

12. duben 2015 15:04:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lokál Nad Stromovkou

Spokojená návštěva.

12. duben 2015 15:04:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Na Kopci

Spokojená návštěva. První letní chutě.

11. duben 2015 15:04:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy Náplavka

Spokojená návštěva.

11. duben 2015 15:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lukáš Zahradník ze Slovenska je mistr světa amoleta v přípravě Aeropressu!

Jedno velké WOW a pořádná gratulace! Přikládám jeho vítězný recept v češtině, který uvedl pro Sprudge.

1) Aeropress v obrácené pozici, 20 g kávy (hrubost 7.3 na mlýnku Mahlkönig EK34, ehm... :) a voda o teplotě 79 °C.

2) Kávu v Aeropressu zalít 60 g vody, prudce zamíchat 15 vteřin a nechat dalších 30 vteřin vykvést.

3) V průběhu dalších 10 vteřin přidat zbylou vodu (celkové množství v originálu receptu bohužel chybí) a pomalu, cca 45 vteřin stlačit. Celkový čas je cca 1:37.

Lukáš soutěžil pod hlavičkou slovenské pražírny Green Plantation.

Za Česko se v Seattlu bil i Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. A svoje první vystoupení na paralelně probíhajícím WBC má za sebou i Adam Neubauer (progres a fandění sledujte tady).

10. duben 2015 18:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další