Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Co se to vlastně v tom Karlíně děje?

Definice gentrifikace jsou různé a určitě nejsem expert, abych se v tom hrabal podrobně. Aktuální přerod Karlína je ale podle mě naprosto ukázkový příklad gentrifikace v českých podmínkách.

Na začátku jen ušmudlaná městská část, kde nic pořádného není. Stačí pár let a z Karlína je najednou ta nejvíc trendy čtvrť, do které se jezdí za dobrými podniky, a kde najedou všichni chtějí bydlet, potažmo pracovat.

Kolik bylo v Karlíně dobrých podniků, když otevíral Šálek v roce 2011? A kolik jich je tam teď? Blázinec!

Pokud žijete v Praze, patříte do střední vrstvy a výš + plus se zajímáte se o jídlo, tak hip hip hurá. Jestli jste ale místní starousedlík, potřebujete udržet dostupné bydlení a obyč hospodu na pivo za rohem, tak bacha – bude třídní boj!

Další čtení o gentrifikaci:
Long-time east Londoners on Hackney hipsters: 'They need a humour injection'
The Red Hot Rubble of East New York
The Myth of Gentrification
SNL: Bushwick, Brooklyn 2015 (povinné video :)
Gentrification: Bring on the hipsters
Gentrifikace v pražských čtvrtích (diplomka v PDF)

Karlín jede!

Záplava nových podniků v Karlíně nekončí ani omylem. Ambiente finišuje přípravy nového konceptu Eska, který bude mít i vlastní pekárnu. Naproti Šálku se chystá kanadský fastfood. A ještě v březnu by mělo otevřít nové bistro Karolíny Konečné Proti proudu. Furt to není všechno – před spuštěním je i pražská prodejna J. Gruber Delikatessen, kterou jsme avizovali už v lednu.

Šílený! :)

Koishi rozjede Lokál v Brně

Super zpráva pro Brno! Už v červnu a ještě k tomu ta lokalita přímo vedle Baru, který neexistuje. Těším se moc!