Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Burrata

Když je vám mozzarella málo, zařaďte vyšší rychlostní stupeň – burratu. Macoň s tenkým pláštěm a měkkým sametovým středem. Stačí nakrojit a už se to na vás valí. Tučná, bílá, sametová dobrost. Doporučuji na pocuchané nervy nebo tak něco.

Koupeno v Sýrárně Jiřák (68 Kč za 100 g), vyrobeno v nuselském Mozzarellart.

České mistrovstí v ochutnávání kávy má boží plakát

Srkat, lemtat a koštovat like there's no tomorrow! Czech Cup Tasters Championship – 28. března v Olomouci v Divadle na Šantovce.

Jiří Sládek a jeho vítězný recept na Aeropress

O víkendu bylo v Praze české mistrovství v přípravě Aeropressu. Vítězem se stal Jiří Sládek, kterého určitě dobře znáte ze sobotních trhů a Brewbaru na Náplavce.

Recept, se kterým soutěž vyhrál, si můžete vyzkoušet i doma. Tady je přímo od autora, krok za krokem:

1) Předehřátý aeropress v normální pozici s propláchnutým filtrem, hrubost kávy na aeropress

2) 17,5 g kávy zalít 40 g vody o teplotě 95 °C, pořádně promíchat

3) Po 30 s dolít 100 g vody (na celkových 140 g), rychle vložit píst a podržet 1 m a 30 s bez tlaku

4) Poté opatrně prolomit krustu (pokud je) a extrémně lehce stlačit cca 30 s

5) Výsledný koncentrát naředit 90 g vody o teplotě 80 °C, promíchat a případně ještě více zchladit a dekantovat. Výsledná extrakce míří na 21 %.

Jak triviální, milý Watsone... :)

Aktualizace: pro kompletní obrázek ještě přidávám soutěžní kávu pro finále – Burundi Kinyovu z La Boheme Cafe (90 bodů z Cup of Excellance Burundi 2014).