Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Na lovu lanýžů

Šílený. Ale nemám ani psíka, ani lanýžový les. Navíc se musí vstávat za tmy!

Síla přírodní fermentace aneb jak být kvasič domácí

Fousáč, pankáč a vrchní krotitel mikrobů – Sandor Katz má konečně knížku v češtině! Pokud vám to jméno nic neříká, nic se neděje, mile rád napravím.

Sandor Katz je americký autor a propagátor domácího kvašení. Jeho kniha Wild Fermentation vyšla poprvé v roce 2003 a od té doby má na kontě tisíce blázněných pomatenců, kteří se s nadšením vrhají do kvasného dobrodružství v domácích podmínkách.

U nás knížku pod názvem Síla přírodní fermentace vydala Grada a o překlad se postarala Zuzana Ouhrabková, kterou určitě dobře znáte z blogu Zkvašeno. Málokdy má kniha štěstí na překlad přímo od erudovaného nadšence.

Jsem zatím v půlce. Stihl jsem projet úvod do kvašení, kvašenou zeleninu, luštěniny a velkou část z mléčného kvašní. Čekají mě ještě obilniny, chléb a všechno co teče (těším se hlavně na octové kvašení).

Katz dobře mixuje vědecký základ, historický kontext i rady z praxe. Navíc tak hezky nadšenecky, že máte hned chuť všechno zkusit. To v mém případě asi nedopadne dobře, ale co už.

V jídle fermentaci nikdo neuknine!

Pokud o knize přemýšlíte, určitě se nelekněte obálky (podobně šílenou verzi měl i originál) a nenechte se odradit ani excentrickým autorem. Na zdar kvasu nemá nic z toho pražádný vliv.

Pro pořádek: za recenzí výtisk děkuji Zuzce Ouhrobkové ze Zkvašeno a nakladatelství Grada.