Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Eggslut

Nízké pudy? Ano, prosím. Brioška, chipotle majonéza, míchaná vejce, čedar, karamelizovaná cibule. Slanina nebo avokádo volitelně. Ty kokso. Toho by se měl v Praze někdo hodně rychle ujmout.

Ramen speciál na Lucky Peach

Časopis Lucky Peach spustil nový web a s ním i lednový speciál věnovaný vůbec prvnímu číslu časopisu, kde se rozebíral výhradně ramen.

Na webu tak v plné verzi najdete úplné poklady jako je – ramen a jeho regionální varianty, recept na Momofuku Ramen 2.0, ramen nudle (srovnejte s mými) i husťácký základ pro tonkotsu ramen.

Doporučuju i dva současné komentáře od Davida Changa (ramen je mrtev) a Petera Meehana (ramen je v pohodě). Super povedené!

Turrón de Jijona

Sladký dárek ze Španělska s chráněným označením původu. Dělá se z pražených mandlí, které se umelou na jemnou pastu. Ta se smíchá s medem, cukrem a bílkem. Výsledná hmota se nakonec vylisuje a nařeže do tenkých bločků (video z průmyslové výroby). Drobivé, mandlové, tučné a ukrutně sladké. Může být!

Nový recept na blogu – kuřecí základ

Aneb jak na super silný a lesklý demáč z kuřecích křídel. Tentokrát se fakt nenechte ukecávat a jděte si rovnou všechno nakoupit. Je to kulinární lowcost, takže budou stačit i drobné co máte po kapsách.