Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Créme z Dobré Vinice

Letošní bublinkatý objev – Créme de Ryzlink rýnský 2013 z Dobré Vinice (399 Kč u Winegeeka). Bubliny v lahvi s korunkovým uzávěrem, kde si postupně dokváší. Zlatavé a lehoulince zakalené. Nenafrněné, super zábavné a ohromně pitelné (ne nijak vulgárně). Ani jsem se nemusel bránit tomu sugestivnímu názvu. Krémace!

Nevím kolik toho je, ale moje dvě lahve už jsou dávno fuč. Stejně jako předchozí Créme de Pinot Noir 2012 to asi velmi rychle nabere podpultový charakter. Tak to plz neprokoučujte!

Topinambury na plotně

První pokus podle kuchařky Relæ - grilované topinambury. Celkem 20 minut přímo na plotně a sem tam otočit. Voní jako brambory z ohníčku, uvnitř jsou téměř krémové a sladké. Ve full verzi jsou ještě potřené beurre noisette a citronovým pyré. Na to si troufnu až příště.

Espro Press

Ještě jedna hračka zpod stromečka – french press na steroidech. Místo hrubé síťky v pístu to má dva jemné filtry a těsnění okolo. To celé v nerez nádobě s dvojitou stěnou pro udržení teploty. U nás tenhle kanadský vynález zatím není moc k vidění, frčí spíš na severu. Tak jsem děsně zvědavý. Od zítřka začínám testovat!