Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
The Geometry of Pasta
Hledal jsem si annellini a přitom jsem našel tohle!
20. prosinec 2014 18:12:27
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Rozloučení se sezónou. Vítr, zima, semtam slunce a pak tyhle boží madlenky od @jirimasek.
20. prosinec 2014 12:12:27
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Plus jedna hardcore cascara slivovice edition ;)
20. prosinec 2014 12:12:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Petice za zachování trhů na Náplavce
Tak tohle je opravdu nešťastné. Trhům na Náplavce hrozí v roce 2015 přesun za železniční most a zkrouhnutí využitelné plochy skoro o 1000 m2. Nové místo pro trhy je nevhodné i dispozičně – je užší, má méně prostoru pro auta trhovců a nedostatečnou elektrifikaci pro chlazení potravin. Pokud jste trhy zažili v provizoriu při konání velkých víkendových akcí, tak asi tušíte, jak by trhy v takové podobě dopadly.
Vycházím jen z materiálů, které jsou přiloženy k petici, tak snad je to celé jen jeden velký omyl nebo důsledek špatné komunikace. Hodnota trhů je podle mě pro Prahu (a Náplavku) nevyčíslitelná a ze strany města určitě zasluhují podporu a nikoliv tlak opačným směrem. Vzít hlavního tahouna pozitivních změn na Náplavce a takhle ho vytrestat? Nechápu.
Aktualizace (21. prosince 2014)
K požadavkům petice se vyjádřil Daniël Hagen (správce Náplavky) v tomto komentáři na Facebooku. Celou Koncepci pražských břehů, ze které změny vycházejí, najdete zde. Těsně před svátky je to nešťastně vyhrocený spor.
Zatáhnout pečeni před nebo po pečení?
J. Kenji López-Alt ze Serious Eats v novém článku o svíčkové pečeni vrství argumenty pro pomalé pečení a zatáhnutí až na konec (horním ohřevem při co nejvyšší teplotě). Smysl to dává a u svíčkové tím tuplem. Nezbývá než někdy vyzkoušet!