Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
O chlebu krásně a s nadhledem, což je u nás, netuším proč, docela vzácné. Taky trochu o propasti mezi profi a domácími pekaři, která je úplně zbytečná a umělá. Jo!
Pokud neznáte, přidejte si Žitné centrum do záložek. Skvělý zdroj odborných informací o žitě a českém chlebu vůbec.
16. prosinec 2014 21:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Co to má jako být?
Zápisník pana Cuketky? A co blog? To zápisník není? Nebojte, hned vysvětlím!
Na novém zápisníku, který najdete na adrese zapisnik.cuketka.cz budou krátké zápisky a rychlý obsah, který jsem doteď dával spíš na sociální sítě. Postřehy, kulinární objevy a krátké poznámky ke všemu co mě zaujme.
K tomu agregátor mých návštěv ze Scuku a sem tam nějaká fotka dobrého jídla a pití. Vše opravdu minimalisticky a rovnou z kapsy. Tak akorát, abyste tu mohli nakouknout parkrát za týden co je u mě nového a dobrého.
Starý blog vedle toho pojede normálně dál. Jen ho budu používat na delší psaní a recepty, které mají menší frekvenci. Strašně moc se těším! :)
16. prosinec 2014 19:12:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mrkněte na rozhovor Martina Veselovského s Hanou Michopulu na DVTV. Jak se poslední dobou debata o jídle nechala strhnout hysterií okolo televizních šéfkuchařů, tak tohle by nemělo zapadnout.
Péče státu o veřejné zdraví, prevence, výživa, kulinární výchova – o tyhle základy se populární kuchařky a TV šéfkuchaři otírají fakt jen okrajově.
16. prosinec 2014 11:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDietní chybička, ale poctivá. Treska, onion rings velikosti dětské hlavičky, domácí mayo.
15. prosinec 2014 21:12:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku