Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Včera jsem byl na veletrhu SALIMA 2008. Úderné trio ve složení Cuk, Gurmetklub & ChilliJulie prolétlo celým výstavištěm skoro bez následků. Z několika málo střípků, které se mi po cestě zasekly do saka, jsem připravil malý výběr...
6. březen 2008 18:03:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Aneb lehce transparentní a naleštěné kulky, které nemusíte brát vážně. Než si článek rozkliknete dále - uhodnete, z čeho jsou vůbec vyrobené? ;)
4. březen 2008 20:03:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.
27. únor 2008 23:02:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Budu vás otravovat ještě s jednou knížkou v angličtině. Musím! Nejednám pod vlivem božského vnuknutí, ale z prostého nadšení, které do mě z listů knihy proniklo. Molecular Gastronomy: Exploring the Science of Flavor od Hervé This.
26. únor 2008 12:02:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mám rád tučné maso. Miluju bůček. Líbila se mi jeho glazovaná varianta v Bludišti a radost mi udělal i uzený (a podobně silný) jazyk v Le Masakru. Maso. Zdá se, že k tomu prostě mám klony...
19. únor 2008 18:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku