Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Díky všem za tipy nakvašení. Nakonec jsem sezónu zahájil řepným kvasem á la Zkvašeno. Zatím jen tahle sedmička, na využití ale ještě čekají další tři kvasné zátky.
Nudit se letos v zimě určitě nebudeme!
17. září 2015 17:09:05
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tamní ministerstvo zemědělství (a další organizace) včera vyhlásilo ambiciózní plán, který má snížit plýtvání potravinami o 50 % do roku 2030.
Plán počítá s edukativní kampaní pro spotřebitele. Zahrnuje legislativní změny i tlak na všechny články potravinového řetězce.
U edukativní kamapně s názvem Let's talk trash bych se rád zastavil, protože ji mají opravdu dobře zpracovanou.
Tipy pro domácnosti pěkně po kupě a od autority (USDA je něco jako naše SZPI), které je možno věřit. A pěkně komplet – tipy na úspory, edukace ohledně minimální trvanlivosti, třídění odpadu i hygieny v kuchyni. Mazec!
Appka, která vám poradí s trvanlivostí, je pak už úplné sci-fi.
Co na to říká české MZe a SZPI?
17. září 2015 13:09:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Už to tu jednou bylo, tohle best of je ale totální destrukce! Miska na psí žrádlo, gumák, umyvadlo? Ááá!
16. září 2015 21:09:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Škoda, že to tu nikdo neprodává jako jednoduchý komplet. Plastová kvasná zátka na vodu a k tomu víčko s těsněním, které sedí na běžné české zavařovačky.
Kvasné zátky samostatně k mání jsou, ale většinou s těsněním na demižon nebo větší nádobu. Takhle šikovně v malém jsem to neviděl. Anebo jsem to někde přehlédl?
Zátku jsem si přivezl z US, bohužel ale bez těch praktických vík, takže jsem si to musel vypižlat a utěsnit sám. Ale v pohodě, těsní to a funguje.
K čemu je to dobré?
Na drobné pokusy s mléčným kvašením, pokud toho chcete mít méně než plný zelák.
Kvasná zátka funguje asi nejlépe proti druhotné kontaminaci při kvašení. Mléčnému kvašení totiž sluší anaerobní prostředí a kvasná zátka se postará o to, aby se prostor mezi hladinou a zátkou brzy vyplnil oxidem uhličitým. Zn. ideál prostě.
Co myslíte, čím bych měl experimenty začít?
16. září 2015 13:09:53
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku