Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Sladkosti z Praktiky

Fenyklový palmier a meruňkový šnek, aby se ten konec léta snášel snadněji. V Praktice umí nejen chleba, tak doufám, že je už stihli objevit.

Já je mám přes půl města, ale snažíme se doma mít alespoň dva bochníky týdně. Ty sladkosti a posezení na místě beru jako příjemný bonus.

Jak se napít whisky ve vesmíru?

No jo, mikrogravitace umí člověka pozlobit. A asi nejen při napití. Co třeba taková kocovina ve stavu beztíže? Úplná pohodka asi ne.

Ale to jsem se zakecal. Ballantines opravdu zasponzorovala výrobu sklenice na whisky do vesmíru a docela na tom zamakali.

Jak to funguje?

Na dně sklenice je vypouklý vroubkovaný povrch, který přidrží špolouchanec whisky na dně i bez přítomnosti gravitace (zafunguje totiž povrchové napětí).

Ze dna si pak kosmonaut (znalec) whisky ucucne spirálovitým brčkem, které je zamontované do stěny sklenice.

Fakt fikané a ve skutečnosti ještě složitější!

Celé je to samozřejmě vytištěné na 3D tiskárně – z průhledného plastu a ze zlata. Jak jinak, že jo.

BTW, nebojte – espresso už je pořešené. A ještě bonus, čistě pro potěchu oka – umění na dně sklenice od whisky.

Tuhá bitva o veganskou majolku

Zajetý potravinářský průmysl reaguje na rostoucí popularitu Just Mayo dost agresivně a brání se všemi dostupnými prostředky, včetně ne zrovna poctivé PR kampaně.

Veganská náhražka majonézy Justy Mayo je vyrobená z řepkového oleje a místo vaječného žloutku obsahuje proteiny z hrachu.

Je tedy bez vajec, bez cholesterolu, bez lepku i bez laktózy. Takže vlastně o majonézu už vůbec nejde.

Což hodně vadí přímé konkurenci (zejména v Unileveru z toho mají špatné spaní) i regulátorům (americký úřad FDA žádá přejmenování výrobku).

Firma Hampton Creek úplný svatoušek asi nebude. Nicméně je hodně zajímavé sledovat situaci, kdy se inovatitvní produkt dostává z okrajových krámků se zdravou výživou do mainstreamu.

Sám proti inovacím v téhle oblasti vůbec nic nemám. A pokud se podaří dostat na trh potraviny, které umí nahradit maso a současně vycházejí pouze z rostlinných proteinů, tak jedině fandím.

Samozřejmě ale za předpokladu, že budou chutné a kulinárně zcela samostatné. Což se zrovna u Just Mayo (alespoň podle odezvy na trhu a reakcí zákazníků) zatím dost daří.

Über-brokolice, která jednou ovládne svět

Tahle se dělá globální zeleninový byznys. A pozor – není to brokolice GMO, ale brokolice vzniklá běžným šlechtěním. I tak ale trochu strašidelné...