Je fakt těžké odolávat otupění, když se většinu doby prodíráte podniky v naladění ať se to alespoň dá jíst" a restaurace jsou vám doporučovány s větou "není to úplně špatné". Na druhou stranu je ale obrovská úleva, když jednou za čas narazím na objev, u kterého si tohle všechno můžu s klidem odpustit a užít si to hlavní — dobré jídlo. Minule to bylo "Sansho, dnes to bude víkendový objev — bistro Blackdog Cantina.
11. červenec 2011 18:07:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vím, že o rajčatech píši ukrutně mimo sezónu, ale nemohu si pomoci. Nákup z neděle mi opět připomněl záhadná heirloom čili nehybridní rajčata, po kterých slídím už delší dobu...
22. říjen 2007 21:10:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Baťůžek strýčka Deutera vydržel. Pomodori cuore bue (strašidelná rajčátka z VII.) i melanzane viola (fialkové lilkoule) mi jistě odpustí, že jsem je z...
21. říjen 2007 20:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vypadám tady (letištní hala Malpensa) sice jako alkoholik, ale nedalo mi to. ňekněte sami, čím jiným zabít čas při čekání na zpožděné letadýlko, než...
21. říjen 2007 16:10:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čili poslední snídaně - ranní kafíčko s loupákem na rozloučenou a velmi chaotický nákup v blízkém supermarketku.
21. říjen 2007 11:10:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Rozlučkový večer jsem věnoval opětovnému průzkumu fenoménu aperitivo, za kterým jsme se vydali do čtvrti Navigli.
21. říjen 2007 00:10:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku