Zápisník

Sucho v Kalifornii odhaluje potraviny náročné na zdroje

Kalifornie v poslední době zažívá extrémní sucho, které nutí stát k zavádění nových regulací a k přísnému hlídání spotřeby vody.

80 % vody jde do zemědělství, takže není divu, že se teď probírá horem dolem náročnost jednotlivých potravin na vodu.

Mezi nejnáročnější potraviny patří tradičně maso (popř. mléko a vejce). Na kilo potraviny živočišného původu je totiž potřeba o řád víc rostlinného krmiva (v Kalifornii např. vojtěška). Ve výsledku tak na 1 kg hovězího masa potřebujete zhruba 15 tísíc litrů vody.

V Kalifornii je ale problematická i produkce mandlí a ořechů (4 l vody na mandli a desetina z celkové kalifonské spotřeby), která v posledních letech raketově rostla (Spojené státy jsou teď největší producent mandlí na světě).

Šťavnatý steak, raw dortík i to lactose-free almond lattéčko má holt nějakou cenu (a paradoxně ne jen v penězích).

V Kalifornii teď zažívají něco, o čem odborníci hovoří už delší dobu celosvětově. Není co závidět. Bude ale zajímavé sledovat, jak bude na drastické omezení zdrojů reagovat tamní zemědělství a potažmo celá společnost.

Jak jsou potraviny náročné na vodní zdroje:
Kalkulačka vodního foodprintu
Tabulka spotřeby vody u základních potravin
The Thirsty West: 10 Percent of California’s Water Goes to Almond Farming

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?