Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Tenhle vývarový trend si tedy nechám klidně líbit! Přípravu domácího vývaru sice zvládám (poctivý kuřecí, rychlý ze zbytků pečeně, univerzální zeleninový i telecí), ale sami to asi znáte – ne vždy je na výrobu nálada (chuť, energie, čas).
Dnes tu mám dva vývary od dvou českých výrobců, tak pár krátkých poznámek po ochutnání.
Kuřecí vývar (Konečně vývar, 49 Kč 0,5l)
Praktické balení, rozumný objem a pořád ještě snesitelná cena. Vývar v lednici lehce želíruje, úplně tuhý ale není. Vývar není zcela zbavený tuku a tak ho najdete ulpívat na víčku a na hladině.
Chuťově fajn a jako základ v nouzi, když nemám vlastní – proč ne. Vývar je bez konzervace a bez soli, takže ideální na vaření. Pokud nečekáte extra silný slepičí nebo tmavý vývar s opékáním základu, myslím, že projde. Jediná věc, co mi trochu vadila, je (na můj vkus) docela silný projev koření.
Konečně vývar dělají i vývar zeleninový. Je ale za stejnou cenu (49 Kč za 0,5 l) a tam se přiznám, že se to pro mě láme a v takové podobě mi ten produkt nedává smysl. Celkově ale fandím a moc se těším na jejich hovězí vývar (který snad časem taky bude).
Hovězí vývar (Naše Maso, 118 Kč 0,75 l)
Na rozdíl od předchozího vývaru zvolili v Ambiente trochu nepraktický objem i balení. Vývar totiž v lednici želíruje dotuha, takže ho ven přes úzké hrdlo musíte buď vyšťourat lžící, nebo zahřát celý i se sklenicí, aby povolil. Obyčejný půllitrový plastový kelímek (nebo sklenice jako u konkurence) by mi možná přišel lepší (i ztuhlý vývar se dá okamžitě vyklopit, nebo odebrat po částech).
Technicky a chuťově je ale vývar top. Má fantasticky čistou chuť, je koncentrovaný a má vysoký obsah želatiny (i za tepla tu vyšší viskozitu na tuty poznáte). Je čistý a perfektně zbavený tuku. Opět bez konzervace a bez soli (takže s omezenou trvanlivostí a nutností skladovat v lednici).
Oproti předchozímu kuřecímu, který by do dvou hodin zvládl i úplně průměrný kuchař, tak tady u hovězího se víc projevuje rozdíl mezi profi a domácí výrobou. Nechci nikoho urazit, ale málokterý domácí kuchař by doma zvládl udělat stejný produkt.
Silný hovězí vývar dělají i v TRMS a doufám, že se mi podaří najít i jiná místa (takže další srovnání ještě určitě bude). Stejně tak mám ještě z Amasa jejich demi-glace, co jsem ještě nestihl otestovat.
Pokud jste sami narazili na tuzemského výrobce vývaru (balený a ve volném prodeji), dejte mi vědět. Rád vyzkouším další nové věci!
13. duben 2015 18:04:41
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Šílený. Ale nemám ani psíka, ani lanýžový les. Navíc se musí vstávat za tmy!
10. únor 2015 20:02:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Fousáč, pankáč a vrchní krotitel mikrobů – Sandor Katz má konečně knížku v češtině! Pokud vám to jméno nic neříká, nic se neděje, mile rád napravím.
Sandor Katz je americký autor a propagátor domácího kvašení. Jeho kniha Wild Fermentation vyšla poprvé v roce 2003 a od té doby má na kontě tisíce blázněných pomatenců, kteří se s nadšením vrhají do kvasného dobrodružství v domácích podmínkách.
U nás knížku pod názvem Síla přírodní fermentace vydala Grada a o překlad se postarala Zuzana Ouhrabková, kterou určitě dobře znáte z blogu Zkvašeno. Málokdy má kniha štěstí na překlad přímo od erudovaného nadšence.
Jsem zatím v půlce. Stihl jsem projet úvod do kvašení, kvašenou zeleninu, luštěniny a velkou část z mléčného kvašní. Čekají mě ještě obilniny, chléb a všechno co teče (těším se hlavně na octové kvašení).
Katz dobře mixuje vědecký základ, historický kontext i rady z praxe. Navíc tak hezky nadšenecky, že máte hned chuť všechno zkusit. To v mém případě asi nedopadne dobře, ale co už.
V jídle fermentaci nikdo neuknine!
Pokud o knize přemýšlíte, určitě se nelekněte obálky (podobně šílenou verzi měl i originál) a nenechte se odradit ani excentrickým autorem. Na zdar kvasu nemá nic z toho pražádný vliv.
Pro pořádek: za recenzí výtisk děkuji Zuzce Ouhrobkové ze Zkvašeno a nakladatelství Grada.
9. únor 2015 20:02:03
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva! A taky moje první. Paralelní polis je opravdu jako z jiného světa. Černej barák, bitcoiny, 3D tiskárna, otevřený bar a sci-fi kávovar Synesso. Nevím jak to říct jinak – čuměl jsem.
Jako hlavní pražírnu mají na čepu berlínskou Bonanzu. Na dripu a v rámci pravidelných čtvrtečních cuppingů ale střídají všechno možné.
Platí se bitcoiny, ale nebojte se toho. I když třeba nevíte jak to celé funguje, všechno vám moc mile vysvětlí a předvedou.
Nejdřív jsem si stáhnul a nainstaloval bitcoin pěněženku do telefonu (mám Bread Wallet). Pak jsem vyměnil peníze za bitcoiny v bitcoin automatu, který mají hned u vchodu, a bylo hotovo.
Platí se tak, že vám obsluha ukáže kód na tabletu, který si naskenujete a přímo z mobilu okamžitě zaplatíte (je to rychlejší než kreditkou). Ceny jsou uvedeny v korunách a bitcoiny se vám odečtou podle aktuálního kurzu (který tu taky mají na on-line panelu). Platil jsem takhle vůbec poprvé v životě a jsem nadšený.
Určitě to nebyla moje poslední návštěva. Jestli vás zajímá víc o Bitcoin Coffee– mrkněte na článek z KafeBloku.
Nespokojená návštěva. Nedosmažené těstíčko na rybě, podprůměrné hranolky a několik hodin pocitu těžkosti jako bonus (a to se smaženým jídlem nemám obvykle problém). Za tu cenu nebaví a v příští pětiletce neplánuju návštěvu opakovat.
HLEDAT
