Zápisník

Hovězí vývar Amaso a kuřecí vývar z Konečně vývar

Tenhle vývarový trend si tedy nechám klidně líbit! Přípravu domácího vývaru sice zvládám (poctivý kuřecí, rychlý ze zbytků pečeně, univerzální zeleninový i telecí), ale sami to asi znáte – ne vždy je na výrobu nálada (chuť, energie, čas).

Dnes tu mám dva vývary od dvou českých výrobců, tak pár krátkých poznámek po ochutnání.

Kuřecí vývar (Konečně vývar, 49 Kč 0,5l)
Praktické balení, rozumný objem a pořád ještě snesitelná cena. Vývar v lednici lehce želíruje, úplně tuhý ale není. Vývar není zcela zbavený tuku a tak ho najdete ulpívat na víčku a na hladině.

Chuťově fajn a jako základ v nouzi, když nemám vlastní – proč ne. Vývar je bez konzervace a bez soli, takže ideální na vaření. Pokud nečekáte extra silný slepičí nebo tmavý vývar s opékáním základu, myslím, že projde. Jediná věc, co mi trochu vadila, je (na můj vkus) docela silný projev koření.

Konečně vývar dělají i vývar zeleninový. Je ale za stejnou cenu (49 Kč za 0,5 l) a tam se přiznám, že se to pro mě láme a v takové podobě mi ten produkt nedává smysl. Celkově ale fandím a moc se těším na jejich hovězí vývar (který snad časem taky bude).

Hovězí vývar (Naše Maso, 118 Kč 0,75 l)
Na rozdíl od předchozího vývaru zvolili v Ambiente trochu nepraktický objem i balení. Vývar totiž v lednici želíruje dotuha, takže ho ven přes úzké hrdlo musíte buď vyšťourat lžící, nebo zahřát celý i se sklenicí, aby povolil. Obyčejný půllitrový plastový kelímek (nebo sklenice jako u konkurence) by mi možná přišel lepší (i ztuhlý vývar se dá okamžitě vyklopit, nebo odebrat po částech).

Technicky a chuťově je ale vývar top. Má fantasticky čistou chuť, je koncentrovaný a má vysoký obsah želatiny (i za tepla tu vyšší viskozitu na tuty poznáte). Je čistý a perfektně zbavený tuku. Opět bez konzervace a bez soli (takže s omezenou trvanlivostí a nutností skladovat v lednici).

Oproti předchozímu kuřecímu, který by do dvou hodin zvládl i úplně průměrný kuchař, tak tady u hovězího se víc projevuje rozdíl mezi profi a domácí výrobou. Nechci nikoho urazit, ale málokterý domácí kuchař by doma zvládl udělat stejný produkt.

Silný hovězí vývar dělají i v TRMS a doufám, že se mi podaří najít i jiná místa (takže další srovnání ještě určitě bude). Stejně tak mám ještě z Amasa jejich demi-glace, co jsem ještě nestihl otestovat.

Pokud jste sami narazili na tuzemského výrobce vývaru (balený a ve volném prodeji), dejte mi vědět. Rád vyzkouším další nové věci!

13. duben 2015 18:04:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku