Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kam dál s novou nordickou kuchyní? Zajímavá diskuze a retrospekce celého severního kuchařského hnutí za poslední dekádu.
19. květen 2015 08:05:26 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Doják.
18. květen 2015 21:05:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Má to v sobě nějaký druh těstíčka? Pak je tu velká pravděpodobnost, že to spadá do rodiny Palačinkových. Tihle příbuzní jsou rozlezlí po celém světě.
Skvělý a podrobný úvod do speciální palačinkové taxonomie. Sedněte na to!
18. květen 2015 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pečené brambory (bohužel ještě nejsou české), zelený chřest (Hostín), mladá cibulka (Tišice) a poslední letošní kadeřávek (Střešovice :). K tomu kozí kefír a kozí jogurt (Krasolesí) dochucený oříškovým máslem.
Dělal jem ještě pokusy s chipotle marinádou a kuřecími křidýlky. Vyladěné to ale ještě není a hlavně mi došly ty úžasné sušené paričky. Takže až doplním, ještě dám vědět. Je to úžasná věc na experimenty! Kam se hrabe mletá uzená paprika.
17. květen 2015 12:05:36
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Není lepší páteční oddych. Humří cannelloni (225 Kč) s mladým hráškem, silnou šťávou a olivovou trávou (skvělá věc, které se musím brzy pověnovat). Nezdá se to, ale má to razanci skoro jako hlavní chod.
Potom super měkké selečí s vykřupanou kůrkou (350 Kč), krokety z líčka a k tomu krásný zelený chřest. Tohle mě hodně baví – silné chutě z masa a mezi nimi lehké jarní problesky.
Kteráže je to už návštěva v pořadí? Už to raději ani nepočítám, tak snad vás to pořád dokola (i když pokaždé s jiným jídlem) už nenudí. Pro mě je ale strašně těžké odolat, když to máme jen kousek od domu.
15. květen 2015 21:05:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku