Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
O chlebu krásně a s nadhledem, což je u nás, netuším proč, docela vzácné. Taky trochu o propasti mezi profi a domácími pekaři, která je úplně zbytečná a umělá. Jo!
Pokud neznáte, přidejte si Žitné centrum do záložek. Skvělý zdroj odborných informací o žitě a českém chlebu vůbec.
16. prosinec 2014 21:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Co to má jako být?
Zápisník pana Cuketky? A co blog? To zápisník není? Nebojte, hned vysvětlím!
Na novém zápisníku, který najdete na adrese zapisnik.cuketka.cz budou krátké zápisky a rychlý obsah, který jsem doteď dával spíš na sociální sítě. Postřehy, kulinární objevy a krátké poznámky ke všemu co mě zaujme.
K tomu agregátor mých návštěv ze Scuku a sem tam nějaká fotka dobrého jídla a pití. Vše opravdu minimalisticky a rovnou z kapsy. Tak akorát, abyste tu mohli nakouknout parkrát za týden co je u mě nového a dobrého.
Starý blog vedle toho pojede normálně dál. Jen ho budu používat na delší psaní a recepty, které mají menší frekvenci. Strašně moc se těším! :)
16. prosinec 2014 19:12:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mrkněte na rozhovor Martina Veselovského s Hanou Michopulu na DVTV. Jak se poslední dobou debata o jídle nechala strhnout hysterií okolo televizních šéfkuchařů, tak tohle by nemělo zapadnout.
Péče státu o veřejné zdraví, prevence, výživa, kulinární výchova – o tyhle základy se populární kuchařky a TV šéfkuchaři otírají fakt jen okrajově.
16. prosinec 2014 11:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDietní chybička, ale poctivá. Treska, onion rings velikosti dětské hlavičky, domácí mayo.
15. prosinec 2014 21:12:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku