Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kolik fajn podniků se dá na Vinohradech obejít za jeden večer? Včera se povedlo šest kousků, ale s trochou přípravy a ve více lidech by se snad povedla i desítka.
Tady je to pozpátku:
Burrito Loco Vinohradská
Las Adelitas Lucemburská
BeerGeek Bar
Prosekárna
Bad Jeff's Barbeque
Café Oliveira
Určitě se to musí ještě odladit a hlavně lépe proložit zastávky na jídlo vs na pití. Spousta podniků také docela brzy večer zavírá (La Bibiche) nebo přestává vařit (U Kurelů). I tak jsou ale Vinohrady pro tenhle typ zábavy naprosto dokonale vybavené.
Co byste si na seznam přidali vy?
2. září 2015 11:09:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPo desáté se už v okolních hospodách najíte jen obtížně, takže skvělý nápad. Je to jen obyč Tex-Mex fast food, ale ve finiši zafungoval, to zas jo.
1. září 2015 23:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBacha na věc – otevřeno mají až do půlnoci, ale kuchyně po desáté zavírá. Tak alespoň margarita classico.
1. září 2015 23:09:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJedno pivko – Hopfenstopfer Citra Ale. Takové letní a hodně svěží pitíčko. Bodlo.
1. září 2015 21:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVinohradská pohoda. V chladiči pět lahví po sklence a posezení přímo na ulici. Když o tom tak uvažuju, tak možná nejpříjemnější místo na neformální sklenku v Praze.
1. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku