Zápisník

pana Cuketky

10 zlozvyků, kterých byste se jako hosté měli zbavit

Nebojte, nechci vám tu kázat o etiketě a burcovat vás k totální nažehlenosti. Dal jsem dohromady spíš několik postřehů a zbytečných situací, kterým je lepší se v restauracích vyhnout.

U jednotlivých zlozvyků nejde jen o to, abyste se necítili jako debilové (pardon). Naopak! V každém případě jde spíš o praktické věci, které vám a vašemu okolí zpříjemní zážitek v restauraci. Člověk o nich někdy neví, nebo si jich sám nevšimne, i proto je popisuji.

Takže se toho, prosím, nelekejte. Nejde o žádné dogma ani o snobárny bez opodstatnění! :)

Nečekáte na usazení
Kontroverzní bod hned na úvod. Tradiční host v českém prostředí totiž na usazení nečeká. Při příchodu pozdraví a rovnou vyráží ulovit stůl, na kterém není cedulka s rezervací. Je to pozůstatek ze socialismu, kdy se usazovalo jen od II. cenové skupiny výše. Člověk měl téměř vždy jistotu, že se neusazuje.

Aktuální situace je ale trochu jiná. Počet podniků, které usazují, roste. Ne vždy se musí jednat o luxusní podniky a ne vždy podnik používá rezervační cedulky nebo rezervační pultík hned u vchodu. V momentě, kdy do takového podniku nakráčíte, nepočkáte si na usazení a hurcujete se k prvnímu volnému stolu, který se vám zamane, nastávají zbytečné konfliktní situace.

Pro hosta je vždy výhodnější vsadit na co největší slušnost. V prvé řadě pozdravit a ujistit se, že o mně personál ví. Pak vyčkat alespoň chvilku, jestli se pustí do usazování. Pokud ne a vy máte z typu podniku jasný dojem, že se neusazujete, i tak se stále můžete jednoduše přeptat (a jo – jde to třeba i v obyč hospodě prostým ujištěním se, že je to OK).

Nečekat na usazení, riskovat a hrnout se k zarezervovanému nebo nepřipravenému stolu, to je naopak skoro vždy cesta k nějaké lapálii.

Zabíráte si lepší místo u stolu jak malej Jarda
Oblíbený sport mužů. Zabrat si okamžitě lepší místo u stolu (zády ke stěně, s výhledem do místnosti) a nechat ostatním horší místa (s nekrytými zády, do uličky s provozem, bez výhledu).

Je to drobnost, ale nechat méně zkušeného nebo víc nervózního hosta na horším místě se prostě nevyplatí. Bude brblat, bude nervózní, nebude spokojený se zážitkem. Jinými slovy – vrátí se vám to.

Stěhujete nábytek
Do rozmístění stolů a židlí se nikdy nemontujte. Není to vaše starost. A pokud potřebujete nějakou změnu, vždycky to proberte s obsluhou. Když se pustíte do přesouvání nábytku v restauraci bez zeptání, je to skoro vždycky cesta ke zbytečnému konfliktu.

Pokud potřebujete společný stůl nebo jiné spešl rozmístění pro větší skupinu, je potřeba si to vždy zařídit předem a hlavně zjistit, jestli je na to podnik vůbec zařízený. Podnik má navíc určitě právo změny v rozmístění odmítnout. Tak s tím taky počítejte.

Neutíráte si pusu ubrouskem a máte upatlanou sklenici
Čistě praktická věc – nikdo nechce koukat na vaši upatlanou sklenici s ušpiněným okrajem. Je to nechuťárna. Obzvlášť v pěkné restauraci a obzvlášť u sklenice s vínem.

Řešení je úplně jednoduché. Naučte se vždy před napitím utřít si pusu ubrouskem. Pomůže i prosté držení sklenky za stopku.

Otravujete ostatní hosty focením jídla
Kdy focení jídla překračuje rozumnou hranici? Když musí ostatní hosté čekat, než dofotíte a jídlo mezitím stydne. Když vstáváte od stolu a používáte blesk, rušíte tím i hosty u okolních stolů. A také když přenášíte talíře mimo stůl, abyste měli lepší světlo.

Nezdá se to, ale pokud se focení jídel přehání, je to neskutečná otrava. Kontrolujte se! :)

Máte mobil na stole
A taky klíče od auta, sluneční brýle, peněženku a diář. Opět drobnost, ale zvyšujete tím stres u obsluhy, která se pak obtížněji strefuje se sklenicemi a talíři na stůl. Aby vše šlapalo hladce, nedělejte si ze stolu skladiště.

Je taky docela fajn držet si sklenky po pravé ruce, dávat si ubrousek na klín, a pokud je, tak používat talířek na pečivo. Očekávatelné rozmístění a pořádek na stole zmenšuje riziko převrhnutí, rozlití a jiných lapálií.

Otálíte s reklamacemi a stížnostmi
Opět praktická věc. Neschovávajte si problémy s přineseným jídlem až úplně na poslední chvíli (např. po zaplacení), kdy už se s tím nedá nic dělat. Špatně přinesené jídlo, vlas v polévce, nepovedený pokrm – je i ve vašem zájmu to dát co nejrychleji najevo.

Reklamovat ihned je pro vás zkrátka vždy lepší, než sedět celou návštěvu otrávený a čekat se stížností až na konec.

Svádíte své povinnosti hosta na druhé
Kdo udělal rezervaci, tak ať řeší i usazení jako první. A kdo třeba objednal víno, tak ať se na poslední chvíli nevykrucuje a nehází povinnost ochutnat víno na nejbližší spolustolující oběť. Rozumíme si?

Používáte párátka u stolu
Pardon, ale musel jsem. Je to něco podobného jako u špinavé sklenice. Nutit ostatní hosty k tomu, aby se po jídle dívali na vás jak provádíte zubní hygienu, to je opravdu moc.

I když jsou párátka ještě občas přímo na stole. Zkuste příště odolat pokušení a vemte si párátko na toaletu. Tam si ze stoličky vydolujte co chcete a pěkně v klidu.

Nedáváte přiměřené dýško
Pokud jste chrti a jste v hospodě sami, klidně se na dýško vyprdněte, je to jen vaše věc. Problém nastává v momentě, kdy někoho zvete nebo když třeba platíte ve větší společnosti. Tady se vždycky vyplatí dát přiměřené dýško (10 % při fajn zážitku), i když na to třeba nejste zvyklí.

Tohle je asi nejslabší bod z celé desítky (uznávám), ale věřte tomu, že i tímhle můžete docela spolehlivě otrávit zbytek stolu, který na přiměřené dýško zvyklý je, ale zrovna neplatí (a třeba by v podniku rád udržel status oblíbeného hosta). Je to jen pár korun, opět tím ale velmi snadno zlepšíte (respektive tady spíš pojistíte) kvalitu celého zážitku až do finiše.

Tak snad jsem vás moc nenaštval... :)

Když jsem seznam sestavoval, hned mě napadla další desítka věcí, na kterých se naopak přehnaně lpí a přitom už vlastně nedávají smysl. O těch třeba někdy příště.

28. duben 2015 16:04:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na rychle zchlazenou kávu bez naředění?

Otázka za milion. Asi nejběžnější je zchlazení ledem, který je při přeměně svého skupenství velmi výkonný chladič. Nevýhodou je ale naředění a extra dávka vody v kávě, kterou musíte zahrnout do receptu na přípravu.

Kromě ledu se dá taky počkat a nechat kávu vychladnout postupně.

Anebo ji můžete prohnat dvoumetrovou měděnou trubičkou ponořenou v ledové vodě.

Blbost? Chytrost? Zchlazovací kávový bazmek Coil tenhle nápad asi nejlépe ověří v praxi. Uvádějí zchlazení horké kávy asi na 8 °C za 4 minuty. Cena se ale dost podřizuje drahému materiálu, takže vás celé udělátko přijde na 199 dolarů. Připočtěte ještě dělání s výměnou ledu a zas tak chytře to ve výsledku nevypadá.

Takže – milí fyzici, chemici. Máte nápad na rychlé zchlazení kávy v domácích podmínkách bez ledu? Co navrhujete? :)

3. červenec 2015 12:07:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Give peas a chance

Debaty o jídle na krev. Kdo žádnou nezažil, ten vůbec neví o čem to jídlo vlastně je, že ano! :)

Kam se hrabou tuzemské diskuze o zákazu kouření. Když dojde na hrášek v guacamole, tak Amíci neznají bráchu a nastane totální maso. Stačil k tomu jediný tvít s receptem:

A pak už to jelo úplně samo. Do debaty se dokonce zapojil i ofiko účet prezidenta Obamy a samozřejmě, že hrášek s avokádem pořádně vyhejtil:

Dokonalost sama. Ty nejlepší reakce si projeďte na Twitteru Melissy Clark, autorky nebohého receptu. Ono je to vlastně celé úplně blboučké, ale taky děsně vtipné.

Jestli to zkusíte, dejte vědět. K originálu přidávám ještě jednu čistě hráškovou verzi.

Peas!

2. červenec 2015 13:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nostalgie po přírodním, lokálním a původním jídle je někdy zcestná i úplně blbá

Po obraně intenzivního zemědělství se připravte na další názorovou nakládačku, která tentorkát cílí na naše zbytnělé romantické představy o jídle.

Pod kousavým pohledem historika připomínají současné snahy o poctivé (přírodní, lokální a nevím jaké ještě jiné) jídlo jen rozmar úzkého a rozmazleného zlomku populace.

Je to dlouhé, ale dobré. Chytré a rozhodně ne jednostranné. Dejte si kafe, vyhraďte si chvíli času a přelouskejte to. Skvělý materiál k úvahám.

Za tip díky Michalu Kašpárkovi.

1. červenec 2015 15:07:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Višně na zahradě dozrávají

30. červen 2015 17:06:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kam se poděl cukrový hrášek?

Letos pěstuji výhradně cukrový hrášek na lusky. Semena jsou úplně v pohodě k dostání a na pěstování je to naprosto nenáročný plevel.

Jeden mini řádek mám dokonce v úplně obyčejném plastovém truhlíku a daří se mu tam velmi dobře. Stačí jen ohlídat, aby se měl k čemu pnout a aby se nepokácel, když vyroste. Zrovna teď krásně kvete a dozrávají mi tu první krásné lusky. Úplně se kochám!

U nás bývá naneštěstí k vidění strašně málo. A když jo, tak je z 99 % z dovozu. Ohromná škoda!

Nevím jeslti je to kulturní zvyklost, nebo jestli v tom vězí nějaká zapeklitost při pěstování, ale na trzích jsem ho snad ještě pořádně neviděl.

Kromě jeho sladkosti a křupavosti je na něm kouzelné i to, že se na rozdíl od svého dřeňového kolegy nemusí složitě vyloupávat. Stačí ho jen zbavit stopky a už můžete chroupat. Je speciálně vyšlechtěný tak, aby v lusku neměl tuhé vlákno.

U dřeňového hrášku se navíc občas stane to, že koupíte lusky přezrálé nebo špatně skladované. Hrášek je pak tužší a méně sladký. U cukrového hrášku to skoro nikdy nehrozí a staží jen pohlídat, jestli je pěkně mladý a křehký.

Zkrátka a dobře samá pozitiva a na léto určitě skvělý kandidát pro doplnění druhové pestrosti v Česku.

Jestli máte svého oblíbeného zemědělce, od kterého nakupujete, určitě ho o luskový hrášek poproste. Osivo je u nás běžně dostupné.

Já se pokusím průběžně neužírat, nasbírat větší množství a brzy ho sem zase dám.

29. červen 2015 19:06:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další