Zápisník

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

4. květen 2015 16:05:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Ředkvička Rampouch

Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.

Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).

10. květen 2015 18:05:44 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku