Zápisník

Ty nejlepší opékané brambory

Za poslední měsíc už jsem je dělal asi desetkrát a nemůžu se jich prostě nabažit!

Začíná to obyč vařenými bramborami (doporučuji salátové, varný typ A a nerozvařit), které scedíte a necháte zcela vychladnout. Klidně pár hodin předem.

Těsně před vařením si připravíte petrželku. Je potřeba ji dobře oprat, osušit a obrat lístky.

Brambory pak nakrájejte na stejně velké kostky. V pánvi rozehřejte olej a přidejte brambory pouze v jedné vrstvě. Opékejte poměrně zprudka, bez pohybu na pánvi a bez obracení.

Cílem je jen jedna opečená strana krásně do zlatohněda. Jakmile jsou brambory opečené, dejte je stranou a opečte i zbytek várky.

Brambory, které odpočívají, proložte kousky másla a nechte je pomalu rozpustit. V téhle fázi brambory podle potřeby dochuťte solí a promíchejte s nasekanou petrželí. Jakmile budete mít všechno pohromadě, ihned podávejte.

Neuvěříte, jaká je to dobrota, dokud nezkusíte! :)

Proč to tak dobře funguje?
Starší uvařené brambory mají změněnou strukturu škrobů a jsou pevnější. Opečení z jedné strany jim vyvoří krásnou křupavou vrstvu a zároveň tak akorát prohřeje zbytek.

Tím, že se brambory na pánvi neotáčejí ani nijako nešoupou, se zároveň uchovají krásně neporušené. Při odpočinku s máslem a se solí se krásně dohřejou a rovnoměrně ochutí.

Přidaná petrželka zase brambory krásně odlehčí, přidá lehkou zelenou notu, a pokud máte krásnou čerstvou petržel, tak i sladkost a šťavnatost (která kontrastuje s bramborami).

Nějaké další varianty?
Rozhodně! Oblíbené mám hned dvě. V té první dávám místo petrželky estragon, který v této úpravě funguje možná ještě lépe než petržel. Je sladký a výrazně aromatický. Navíc stejně dobře odlehčuje.

V té druhé (a bohaté variantě), která klidně vydá za samostatnou večeři, dávám navíc na dno talíře kuřecí základ s rozšlehaným máslem. A to už je úplná apokalypsa.

Demáč, máslové brambory, bylinky. Není nic víc... :)

5. květen 2015 16:05:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Ředkvička Rampouch

Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.

Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).

10. květen 2015 18:05:44 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku