Zápisník

Relae

Býložravé degustační menu a parování s naturalními víny. Skvělá atmosféra a nabušené jídlo. To všechno ve skvělém poměru cena/výkon (450 DKK za 4 chody + 395 DKK 4 x víno).

O Relae jsem psal už při první návštěvě Kodaně, takže na úvod i kontext se mrkněte tam. Tady jen stručně k návštěvě po 4 letech.

Ceny v Relae malinko stouply (v roce 2011 stálo stejné menu 345 DKK). Vzhledem k úspěchu a popularitě se ale vůbec nedivím. Jídlo drží pořád stejnou úroveň. A při porovnání s poslední návštěvou mám dojem, že hodně zamakali i na servisu. Celý večer měl úžasný tah a dohromady to vytvářelo takový ten vzácný pocit, kdy jídlo, místo i lidé okolo dokonale souzní.

Čert možná bude i v tom, že byl celou dobu na place i chef Puglisi a aktivně kmital okolo (do kuchyně nahlížel jen sem tam).

Následuje celé vegetariánské menu podrobně (fotky níže podle pořadí). Část jídel se mi podařilo dohledat i v jeho nové kuchařce Relae: A Book of Ideas.

Puglisiho styl spočívá v jednoduchém platingu, kdy jednotlivé komponenty nearanžuje po celém talíři se spoustou kudrlinek a barevných šmouh (jak je zvykem všude jinde). Místo toho ingredience minimalisticky vrství přes sebe, takže se k nim vždy dopídíte až v momentě, kdy se do jídla pustíte.

Specifické pro něj jsou i minimalistické kombinace surovin (obvykle pouze trojice) a hlavně neotřelá technologie úpravy zeleniny.

Sunchoke, mushroom and walnuts
Hnízdo z tenkých nitek portobella. Ve středu se ukrývá pyré z topinamburů a artyčoky. Jemné zemité chutě a hlavně hra s texturou. Je neuvěřitelné, co s houbou udělá takhle jemné nakrájení.

Sunflower seeds, parmesan and nettles
Tři roky vyzrály parmazán a kopřivové pyré, které se ukrývá pod risottem ze slunečnicových semínek. Zní to určitě divně, ale byla to pecka. Skvělá hravá kombinace!

Zpracování slunečnicových semínek má v knize Puglisi popsané detailně. Semínka se nejprve namočí, pak se krátce povaří v papiňáku a nakonec se zbaví slupek. Efektu krémového risotta se pak dosáhne vmícháním jemného máslového pyré ze slunečnicových semínek.

New onion and grilled purée
Grilovaná jarní cibulka, potočnice a uprostřed pyré ze spálené cibule. Plné a kouřové chutě. Ostrý steakový nůž jen podtrhával dojem, který si většinou odnášíte jen z masa na grilu.

Pyrý z cibule jsem našel v kuchařce. Cibule se nejprve spálí na grilu do černa (asi 15 až 20 minut). Pak se zavakuuje a rozvaří doměkka. Nakonec se rozmixuje, propasíruje a dochutí redukovaným bílým vínem, houbovou sójovkou (výluh z nasolených žampionů) a solí. Určitě to budu muset zkusit.

Yoghurt, lemon and egg
Příklad moderního dezertu a taky jeden z nejlepších, co jsem měl za pěkně dlouhou dobu! Jogurtová zmrzlina, citronová kůra, nalámané máslové sušenky a uvnitř ještě zakuklený teplý žloutek.

To si ani nedovedete představit, jak se to všechno božsky propojilo. Opravdu mistrovský balanc. Teplé vs studené, plné vs lehké, sladké vs kyselé. Wow!

Ke všem jídlům šla napárovaná naturální vína. Profičelo Ardeche, Jura, Beaujolai i Emilia Romagna. Všechno vypiplané rarity včetně jedné oranžády. Bokem ještě chléb z Mirabelle a olivový olej.

Pokud budete mít v Kodani čas (a peníze) jen na jeden podnik, tak bych neváhal ani minutu a šel do Relae.

8. květen 2015 11:05:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Mlha venku, doma ovšem polívka! :) Obrané maso a vývar z kuřecí pečeně. Pak už jen mrkev, brambory a řapíkatý celer. Nať z celeru samožrejmě taky, nasekaná a přidaná nakonec. #prkýnko

15. říjen 2015 18:10:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

15. říjen 2015 17:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Brambory na Marsu? Hodně ztuha

Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).

Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.

Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.

Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).

Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.

Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).

Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.

A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).

Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.

Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.

Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.

Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).

Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.

Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).

Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.

Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.

Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.

Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru

14. říjen 2015 13:10:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Prkýnko je tu!

Běží už vlastně něco málo přes týden, zatím jsem to ale spíš tutlal a pouštěl jen pomalu. Teď už si ale adresu Prkýnko.cz klidně rozklikněte. Začínáme! :)

Co je Prkýnko?
Prkýnko je místo pro všechny domácí kuchaře, kteří by chtěli vařit častěji se zeleninou a podle sezóny. Intuitivně a bez složitých receptů.

Na jednom místě dostanete všechno co potřebujete pro každodenní pohodové vaření. Naučíte se základy a zamilujete si i ty nejobyčejnější suroviny.

Proč Prkýnko?
Protože mi něco takového strašně moc chybělo! Kdybych při svých začátcích s vařením věděl všechno, co je teď na Prkýnku, obrovsky by mi to usnadnilo život.

Pořád mi přijde, že to u nás se zeleninou moc neumíme a proto to chci změnit.

Co tam najdu?
V prvé řadě úžasné sezónní suroviny. Jak je nakoupit a jak je uvařit tak, abyste si k nim našli cestu. Začínáme pomalu a s úplným základem, v průběhu roku ale projedeme všechny sezóny a pěkně to zaplníme.

Vedle surovin jsou na Prkýnku i základní stavební kameny vaření – techniky. Pokud jim porozumíte, získáte v kuchyni sebevědomí a osvobodíte se od otrockého sledování receptů.

Poslední, ale možná nejlepší, jsou inspirace. Místo pro všechny, kteří rádi sdílejí svoje kulinární nápady. Můžete se tu pochlubit se svými jídly a zároveň nabrat inspiraci pro vlastní vaření.

Můžu se přidat?
To si piště, že jo! Začínáme s Instagramem, který si s Prkýnkem snadno propojíte, abyste mohli sdílet a ukládat svoje jídla. Vyzkoušejte si to klidně hned teď!

Pokud Instagram nemáte, dá se snadno nainstalovat na mobil. Anebo vydržte, později přidám samostatné sdílení.

Partner Prkýnka
Makro podpořilo Prkýnko ve fázi, kdy ještě ani nebylo pořádně na světě. Mají blízko ke gastronomii i ke kvalitním surovinám, takže je to pro mě děsně snadná spolupráce. Díky jejich podpoře budu moct Prkýnko rozvíjet podle svých představ.

12. říjen 2015 15:10:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku