Zápisník

Pony

Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.

Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.

Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!

Sýry z Vojslavic

Je to zvláštní paradox. Na jedné straně tu máme velkou bouři okolo kvality běžně dostupných potravin. Na straně druhé se tu ale před námi otevírá jedno z nejlepších období pro českou gastronomii. Řada oblastí v jídle zažívá svůj restart. Na scénu naskakují nadějné suroviny, podniky i lidé, kteří stojí za nimi. Pokud chcete, objevovat nové a dobré nebylo nikdy snadnější. Krásné kozí sýry z farmy Vojslavice mi dávají za pravdu.

Alain Passard a jeho barevný svět

Píše se rok 2000. Tříhvězdičková restaurace L'Arpège právě prošla nečekaným zemětřesením. Její šéfkuchař se rozhodl, že z kuchyně navždy vyřadí červené maso. Alain Passard se totiž rozhodl vařit zeleninu.