Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jedno z mála míst v Praze, kde nakoupíte hned tři druhy cizrny (tmavou indickou, klasickou světlou i obří 12 mm +) a taky loupanou žlutou čočku co vypadá jako náš půlený loupaný hrách. Luštěninářský klub by tu mohl rovnou zasedat!
Spokojená návštěva.
Děsné italské kafe, nicméně celá nedělní snídaně zachráněna skvělými vejci do skla a liskooříškovou kostkou.
Po první návštěvě s ochutnávkou degustačního menu mám z podniku smíšené pocity. Prostředí, servis, víno i atmosféra naprosto parádní. Některá jídla opravdu na špici (wow kedlubna s drožďovou omáčkou, hlemýždi s morkem a pažitkou), jiná nevyrovnáná (sumec s kapustou a čočkou, dezert s banánem) a jedno zcela mimo (vysušený bůček v jehličí s velkou kouřovou show).
Vadilo mi kopírování nápadů z jiných podniků bez uvedení kreditu. Uzený jazyk s jablkem skoro jako v La Degustation je fakt okatý. Doslovné převzetí sýrového chodu včetně inventáře podle Eleven Madison Park, to samé s rybím chodem podle Chef Steps.
Problematický je i jejich slogan "free range dining", který by asi měl odkazovat k výběru místních a sezónních surovin. V menu to ale neplatí a objevuje se tam třeba kreveta nebo foie gras. Ale třeba to jen nechápu a slogan podniku žádný význam nemá.
Snad je to všechno jen tápání po startu. Tím, jak je Field ambiciózní, tak se o nich bude určitě hodně mluvit a příští měsíce budou pod lupou. Uvidíme tedy.
Bamboo Geisha od Doubleshotu. Sladkost jako z adventního kalendáře ;)
HLEDAT
