Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Divoké obrození

Óká. Myslím, že už se to může říct nahlas — letošek v jídle bude hodně hodně divoký, ušpiněný od hlíny a rozhodně se v něm neobejdete bez botanického atlasu a starých knížek od Marie Úlehlové Tilschové.

30. duben 2013 21:04:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Čerstvé ovoce a zelenina á la UGO — ochutnávka s partnerem blogu

Květnový partner blogu, pan Ugo, za mnou přišel s netradičním požadavkem. Umí prý udělat ovocné a zeleninové šťávy, které i po třech týdnech chutnají stejně jako čerstvé, nemají v sobě konzervanty a nejsou nijak tepelně ošetřené. Záhada? Musel jsem ho vzít za slovo!

30. duben 2013 14:04:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku