Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Včera jsem byl na veletrhu SALIMA 2008. Úderné trio ve složení Cuk, Gurmetklub & ChilliJulie prolétlo celým výstavištěm skoro bez následků. Z několika málo střípků, které se mi po cestě zasekly do saka, jsem připravil malý výběr...
6. březen 2008 18:03:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Aneb lehce transparentní a naleštěné kulky, které nemusíte brát vážně. Než si článek rozkliknete dále - uhodnete, z čeho jsou vůbec vyrobené? ;)
4. březen 2008 20:03:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.
27. únor 2008 23:02:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Budu vás otravovat ještě s jednou knížkou v angličtině. Musím! Nejednám pod vlivem božského vnuknutí, ale z prostého nadšení, které do mě z listů knihy proniklo. Molecular Gastronomy: Exploring the Science of Flavor od Hervé This.
26. únor 2008 12:02:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Mám rád tučné maso. Miluju bůček. Líbila se mi jeho glazovaná varianta v Bludišti a radost mi udělal i uzený (a podobně silný) jazyk v Le Masakru. Maso. Zdá se, že k tomu prostě mám klony...
19. únor 2008 18:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku