V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.
Které to jsou?
1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.
2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.
3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.
4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).
5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.
6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.
Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.
14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nově otevřená rybárna v Dlouhé, mezi Sisters a Bistrotékou. Dobře zasobené. Dělají ryby na grilu i sushi, tak uvidíme. Dnes jsem vzal jen čerstvé ústřice z takového fancy akvárka, co si tam nainstalovali. V Dlouhé budou (doufám, že ostře) konkurovat rybárně v Tržnici Dlouhá 14.
24. leden 2015 14:01:33
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Flat white, ne asi.
24. leden 2015 14:01:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. I like. Dnes jsem se konečně rozhoupal a zkusil jejich meat pie (krůtí & vepřové) s brkaší. Škoda, že mi to trvalo tak dlouho!
Obligátní skotská vejce byla samozřejmě taky (myslím, že už natrvalo usazený signature dish Koblihy). Paní u vedlejšího stolu nad nimi dokonce jásala – jé, vejce v chlebu! No tak těsně vedle, no... :)
24. leden 2015 14:01:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ok, tohle už přestává být vtipný! :) Vždycky, když poslední dobou narazím na nějaký WTF článek, který vyvolává pobavení v komunitě lidí z gastronomie, můžu s klidem tipovat na Forbes.cz.
Mix vyšroubovaných titulků, neodbornosti a PR. Jo, to by mohlo v české mutaci prestižního časáku zabrat!
Desatero opravdu dobré restaurace. Jak ji poznáte a jak se v ní chovat? Opravdu mimoňský kus o fine diningu (via Kamura FB), který posiluje všechny navlhlé představy o "luxusní restauraci". Ty vole!
Jak poznáte správně udělané espresso? Tohle jsou rady od baristy roku. V titulku parazitování na zavedené značce baristických soutěží Barista roku. V textu pak snůška mýtů a zastaralých informací z oboru od člověka, který dobré espresso pravděpodobně nikdy neměl v ruce. PR lidi z Costa Coffe museli jásat nad úspěšným zásunem.
Legendární kuchař chce Čechům ukázat, jak chutná to nejlepší mexické jídlo. Nafouknuté a přežvejknuté PR pro restauraci, která bude muset ve skutečnosti ještě hodně zamakat, než se dočká první pozitivní recenze. Američan přijel dělat hospodu do Prahy – podělejme se!
24. leden 2015 11:01:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nebýt dobrého vína, servisu a společnosti, tak dávám spíš zamračenou. Nic moc jehněčí předkrm s úlomkem kosti, o který jsem si málem vylomil zub. Hlavní chod s křepelkou s lanýžovou nádivkou a květákem slušný, ale zas pro změnu vlažný. Průměrná žemlovka s vanilkovou omáčkou nakonec.
Slabé a rozpačité, když o tom tak uvažuju (útrata i s vínem na osobu cca 1100 Kč). Dám tomu ale určitě ještě jednu šanci, než se nový chef Tomáš Levý pořádně zabydlí. Novou hospodu s tak fajn víny (naturální pecky - Andrea Calek, Domaine Le Mazel) a dobrým jídlem bych měl v Praze moc rád.
23. leden 2015 22:01:02
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku