Zápisník

Proč je tak těžké trefit pastrami?

V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.

Které to jsou?

1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.

2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.

3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.

4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).

5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.

6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.

Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.

Bramborová kaše s dýní Hokkaido, k tomu něco dobrého, trošku tučného

Ještě jedna noticka k Hokkaidó Gate ;) Mé chuťové pohárky mi totiž naznačily další pěknou kombinaci. Ihned jsem ji otestoval a protože prošla přísným cuketkovým sítkem, dávám ji na stůl. Vegani utikejte, masožrouti taste nůž!

Risotto s dýní Hokkaido

Co s dýněmi, že? Blbá otázka. Představuji nový štěpný produkt z podzimního cuketkoidního reaktoru - risotto s dýní Hokkaido, s miso a s dýňovým olejem. Aneb jak se talián s rakušákem a s japončikem sešli, jak vařili bijo a jak jim moc chutnalo...

Foie gras v Le Bouchon

Přišel na mě podzim a to znamená, že jsem přestal mít chuť na pivo a na bílé víno, na mořské plody a na saláty. Chci horké polifky, chci zabijácká dubová monstra a chci degustovat! Chci degustovat pěkně v teple, v přítmí svíčky a pod dohledem chytrého pana přednášejícího ;) Prvním takovým zářezem je ochutnávka foie gras pořádaná vinotékou Le Bouchon.

We Feel Better Than Jan Hus

Velká podzimní cyklojízda je už pomalu tady, proto prosím omluvte dočasnou cykloblogovou vložku (však víte, že to má pan C. moc rád! ;) Tak tedy: ...