Po cold brew z Coffee Roomu a nitro cold brew doma mám pro vás další studené kafe – Colt Brew.
Tentokrát jde o ledovou kávu, která se připravuje dlouhou extrakcí za studena. Výrobce uvádí celkem 20 hodin a k tomu ještě dvě filtrace před lahvováním.
Káva se při studené extrakci chová trochu jinak a při prodlouženém studeném louhování se do ní dostává jiný mix chutí a vůní. Obvykle mívá nižší aciditu a bývá vnímána jako sladší. Odpůrci této metody ale zase kávě vytýkají určitou fádnost, takže to zase není tak úplně jednoduché.
Colt Brew má obsah 330 ml a přímo u zdroje stojí 55 Kč (tentokrát jsem nekupoval v žádné kavárně, dvě butelky mi přinesli kamarádi na grilovačku). Kávu dodává Mamacoffee a konkrétní druh použité kávy si můžete najít na webu podle šarže (v mém případě šarže 26.5.2015 s Guatemala Fedepma SHB).
V chuti je Colt Brew skutečně dost vyhlazené, úplně ploché a bez acidity to ale naštěstí není. Ve vůni i v chuti jsem nenašel nic jiného než oříšky (a nugát), ty jsou ale zase cítit opravdu silně. Takže jestli máte tenhle kávový projev rádi, tak v tomhle u vás Colt Brew zaboduje (platí jen pro aktuální šarži).
Kromě lahviček plánují i prodej točené kávy sycené dusíkem. Na tu jsem zvědavý taky, ale ještě jsem na ni nikde nenarazil.
Přiznám se, že zatím nemám úplně jasno v tom, jestli bych si chtěl balenou kávu nějak pravidelně kupovat. Zatím mě víc baví studená káva (a odvozené drinky) v kavárnách.
Léto se ale teprve blíží, takže u Colt Brew s ochutnáváním určitě nekončím. Zatím – chill and prosper!
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
19. květen 2015 19:05:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ale třeba je to jen obratné PR, těžko říct. Prý vykutali první lanýž (Tuber aestivum var. uncinatum, lanýž letní) cca po 6 letech od vysazení naočkované sazenice dubu. V Británii tenhle druh normálně roste a dokonce se i sbírá. Tohle je ale první úspěch s lanýžem vypěstovaným od nuly.
V Česku zatím aktivně probíhá jen výzkum. Vědci umí rozpoznat přítomnost mycelia v půdě z odebraného vzorku (tj. bez spešl psa i bez nutnosti najít samotnou plodnici), zkouší ho kultivovat a popřípadě i naočkovat na kořeny vhodných hostitelských stromů. Podmínky, přirozený i historický výskyt lanýže tu máme také. K podobnému úspěchu jako v Británii je ale ještě hodně daleko.
Koho by to zajímalo, tady je výcuc historie lanýžů v Česku (str. 167). V meziválečném obdodí tu dokonce probíhaly pokusy o lanýžové farmy. Know-how i zázemí je ovšem nadobro ztraceno.
Plus samozřejmě platí, že lanýže patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy a jsou chráněny zákonem. Tak, ať vás to ani nenapadne! :)
11. březen 2015 23:03:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Po mini-recenzi baget z Le Caveau jsem dostal další várku tipů na místa, kde se snaží o francouzské pečivo. Dvě jsem obešel. Žádná sláva se ale nekoná.
První bageta je ze stánku Petite France na farmářských trzích Náplavka (45 Kč, první foto v pořadí). Střídku má o něco světlejší, stejně jako ta v Le Caveau je ale podobně uzavřená a nějaká ta pěkná bublina se mihne jen sem tam. Na problémy s kynutím ukazuje i obří prasklina podél celé spodní hrany bagety.
Druhý vzorek je z Bakeshopu (70 Kč, druhé foto). Z celé trojice je na tom jednoznačně nejhůř. Má nedostatečně vyvinutou kůrku a totálně rohlíkovou, zavřenou a tuhou střídku. Potěšení z chuti nulové. I obyčejnou bagetu k rozpékání byste myslím svedli upéct s větším úspěchem (a hlavně levněji).
Suma sumárum – Le Caveau s mírnou přeahou nad Petite France, na skákání do stropu to ale není. Budu dál sledovat, jestli se to třeba časem změní. Bakeshop ani nemá moc cenu komentovat. Napadají mě jen vtípky o nejdražším rohlíku v Praze.
Pokud máte další tipy na francouzské bagety v Praze, dejte mi vědět (třeba pekárna La Gare, hm?). Furt to odmítám vzdát.
Jako bonus si dnes pusťte mistra Hamelmana. Jak by asi posoudil tyhle tři bagety on?
10. březen 2015 19:03:09
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Pro letošek žádné zásadní změny ani kiksy. Jen jeden nový bib pro restauraci Na Kopci (zaslouženě!). Tady najdete komplet výsledky pro ostatní Evropská města. České podniky níže.
Hvězda:
Alcron
La Degustation
Bib:
Aromi
Aureole
Divinis
Na Kopci (nově)
Sansho
SaSaZu
A já vůbec nechápu proč. Základ tvoří recept na Vinohradský pšeničný chléb á la Maškrtnica. Těsto je ale ještě o fous víc hydratované a 25 % mouky je celozrnné (čerstvě mleté na mlýnku na mouku, bez prosívání).
Výsledek je krásně krémová, voňavá a vlhká střídka plná bublin (zároveň ale s dobře vyvinutou kůrkou). Ta krémovost střídky a vůně po čerstvé pšenici se snad ani nedá popsat. Ve srovnání s tímhle domácím chlebem mi pak všechny koupené připadají suché a bez chuti. A to ani nemluvím o pokusech s celozrnným pečením, kde jsou u nás normou totálně překyselené, rozpláclé a hutné chleboplacky.
Když to jde doma a i s minimální pekařskou technologií. Jak skvěle by to mohlo vypadat dál, kdyby se toho chytli profíci? Ale kde safra jsou? Vylezte prosím! :)
9. březen 2015 13:03:20
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku