Po cold brew z Coffee Roomu a nitro cold brew doma mám pro vás další studené kafe – Colt Brew.
Tentokrát jde o ledovou kávu, která se připravuje dlouhou extrakcí za studena. Výrobce uvádí celkem 20 hodin a k tomu ještě dvě filtrace před lahvováním.
Káva se při studené extrakci chová trochu jinak a při prodlouženém studeném louhování se do ní dostává jiný mix chutí a vůní. Obvykle mívá nižší aciditu a bývá vnímána jako sladší. Odpůrci této metody ale zase kávě vytýkají určitou fádnost, takže to zase není tak úplně jednoduché.
Colt Brew má obsah 330 ml a přímo u zdroje stojí 55 Kč (tentokrát jsem nekupoval v žádné kavárně, dvě butelky mi přinesli kamarádi na grilovačku). Kávu dodává Mamacoffee a konkrétní druh použité kávy si můžete najít na webu podle šarže (v mém případě šarže 26.5.2015 s Guatemala Fedepma SHB).
V chuti je Colt Brew skutečně dost vyhlazené, úplně ploché a bez acidity to ale naštěstí není. Ve vůni i v chuti jsem nenašel nic jiného než oříšky (a nugát), ty jsou ale zase cítit opravdu silně. Takže jestli máte tenhle kávový projev rádi, tak v tomhle u vás Colt Brew zaboduje (platí jen pro aktuální šarži).
Kromě lahviček plánují i prodej točené kávy sycené dusíkem. Na tu jsem zvědavý taky, ale ještě jsem na ni nikde nenarazil.
Přiznám se, že zatím nemám úplně jasno v tom, jestli bych si chtěl balenou kávu nějak pravidelně kupovat. Zatím mě víc baví studená káva (a odvozené drinky) v kavárnách.
Léto se ale teprve blíží, takže u Colt Brew s ochutnáváním určitě nekončím. Zatím – chill and prosper!
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
19. květen 2015 19:05:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds
27. říjen 2015 17:10:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Co dokáže jeden městský balkón? Myslím, že ani nebudete stačit zírat.
Krásný příběh jednoho balkónu si můžete prohlédnout na blogu Vysněná zahrada nebo ještě lépe v elektronické knize Příběh jedlého balkonu od Jitky Daňkové.
Jde to opravdu i na minimální ploše a hlavně je to děsná sranda. Lepší inspiraci pro příští sezónu nenajdete!
Mrkněte na můj starší článek:
7 tipů jak rozjet jedlý balkon – optimisticky, lenivě a zeleně
Podzimní edice bramborových opiekanek :) Vedle klasické petrželky s máslem i řapíkatý celer (syrový jen tak) a hlavně hříbky dozlatova... #prkýnko
24. říjen 2015 18:10:06
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Moji improvizovanou sadu na kvašení s plastovou kvasnou zátkou jsem vám tu ukazoval minule. Pořád mi to ale nedalo a hledal jsem, jestli neexistuje něco ještě lepšího. A vypadá to, že jo!
Britská firma Sterilock dělá miniaturní kvasné zátky, které nemají klasické bublátko s vodou. Funguje to podobně jako jednocestný ventil v balení od kávy. Jen je to na opakované použití a dá se to mezi kvašením i vyčistit (normálně v Savu).
Vzal jsem si od nich dva kousky i se zavařovačkou (á 1 l) a plastovým víčkem s těsněním, do kterého kvasná zátka tak akorát pasuje. Vyšlo mě to i s poštovným docela draho (£18,99 + 4,99), ale aspoň to bylo do týdne doma.
Jsem zvědavý na praxi. Stále věřím tomu, že mléčné kvsašení pod kvasnou zátkou je na doma a pro začátečníky nejvhodnější. Minimalizuje se tak totiž riziko kontaminace i následného zklamání. A tohle by mohlo být přesně to řešení, kde se o nic moc nemusíte starat.
Takže teď už jen hurá na další kvašení kvasící pokusy (řepný kvas dopadl parádně). Později dám určitě vědět jak dobře to funguje.
23. říjen 2015 16:10:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Přelomový materiál britského úřadu pro veřejné zdraví s velkou pravděpodobností poslouží jako základ pro tvrdší legislativu.
Materiál navrhuje regulovat reklamu (např. cílení na děti) i slevové akce na potraviny s vysokým obsahem cukru (mj. i na slazené nápoje). A stejně tak navrhuje zavést daňovou přirážku v míře 10 až 20 %.
Spolu s dalšími nerestriktivními opatřeními cílí na maximální denní spotřebu jednoduchých cukrů do 5 % (z celkové energetické dávky). V aktuálních výživových doporučeních pro ČR máme tuhle hranici na 10 %.
Bude hodně zajímavé sledovat jak to uspěje u zákonodárců. Odpor výrobců potravin a dalších dotčených sektorů bude určitě hodně tuhý. Navrhované restrikce navíc ne vždy fungují úplně podle předpokladů.
23. říjen 2015 12:10:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku