Zápisník

La Bibiche a jejich pastrami sendvič

Na sociálních sítích byl okolo jejich otvíračky pěkný šrumec, za mě ale po dnešní návštěvě docela dobrý!

Pastrami sendvič mají zatím ve dvou variantách se zelím a s orkukou. Oba mají 100 g masa a stojí 110 Kč. Sami si pečou chleba a snaží se i o vlastní doplňky (kysané zelí, okurky). Sendviče se teď prodávají z vitríny (takže jsou studené). Potvrdili mi ale na místě, že se už příští týden chystají pastrami servírovat za tepla.

Stran ochucení, nasolení a vyuzení nemám žádnou výhradu. Myslím si taky, že po počátečním ladění už docela dobře trefili poměr masa, ochucení a chleba. Chuťově to pěkně ladí a hořčice se zelím vyvažují kořeněné a vyuzené maso.

Šťavnatost se takhle zastudena posuzuje dost blbě a není to úplně ono, takže s tímhle si ještě počkám na teplou verzi (která určitě vylepší i vůni). Po pár dnech provozu to je ale opravdu slibný začátek.

Viděl jsem pár komentářů ke tloušťce, že by to měli krájet na víc tenké plátky. Podle mě to ale není potřeba a je to čistě jen věc stylu. Třeba u Katze tenké látky nedělají a jedou je docela nahrubo (což je při teplé variantě obzvlášť vhodné).

Mimo pastrami budou v La Bibiche dělat i další varianty. Dnes jsem tam viděl bůčkový a veganský. Příští týden prý přibude i krůtí.

La Bibiche je v pořadí třetí specializovaný podnik s pastrami. Porovnání mám zatím jen s pastrami z Kubáně a tady mě verze z La Bibiche bavila o trochu více (lepší poměr masa k pečivu a výraznější chuť). Do Bistro Delicatessen se teprve chystám (v Praze otevřeli jako druzí v pořadí), tak uvidíme (reakce na jejich pastrami ale jsou zatím jen negativní).

Brewbar Náplavka

Jiří Sládek a jeho brew crew dnes přísně úřadovali. A strašně mi sedli do noty s připravenými letními drinky.

Cascara fizz (45 Kč) a Aperol cascara fizz (70 Kč) je asi to nejlepší pojetí kávy, ve kterém se dá příblížit k letní limonádě. I v alko verzi velmi lehké, neulepené a osvěžující.

To hlavní bylo ale v disciplíně filtrované kávy na ledu. Kávu Iced Nano Challa & Mosaic (80 Kč, na fotce) si budu pamatovat asi ještě hodně dlouho.

Lehká a květinově navoněná Etiopie (z berlínského Barnu) byla udělaná v aeropressu na led. K namleté kávě byla ale přidaná i špetka chemele Mosaic, který se s aromatickým výrazem kávy pěkně překrýval (sám o sobě má květinové a tropické aroma), takže po zchlazení chuť i aroma zčásti dopumpoval.

Kdyby vám tuhle kávu někdo podal bez upozornění na dochmelení, vsadím se, že byste ani nemrkli a brali byste to jako příjemně aromatický filtr na ledu (a chmel by vás vážně nenapadl).

Já jsem z toho ještě teď nadšený a přesně tenhle styl, kdy se v kávovém drinku jen mírně pošťouchne určitá výchozí vlastnost, mě děsně baví. Fištrón & finesa, 2v1! :)

Story

Zahrádka, jahody a veltlín Wimmer–Czerny. Hmmm... :)

Mr. Hot Dog

Spokojená návštěva. Pořídil jsem si jen hodně blbé fotky, tak jen velmi stručně. Při příští návštěvě napravím a vezmu to víc do detailu.

Ochutnal jsem jejich Chicago style hotdog, který je s párkem ze 100 % hovězího masa (dodává Ambiente). Mají na míru upečenou a podle mě i dost povedenou žemli – měkká, kyprá, nedrolí se a je přiměřeně nasládlá. K párku je ještě okurkový relish, cibulka, rajče a salát.

Chuťově skvělé, jen tomu trochu vázla kompozice a půlka kondimentů mi při jídle popadala na tácek (je tam toho prostě moc a na velké kusy). Jinak je ale hot dog příjemně vyvážený, šťavnatý a nemáte pocit, že byste byli zaplácnutí suchým rohlíkem (který v klasické české verzi vždycky naschvál přebývá).

Zatím jsem se do nových pražských podniků nijak zásadně nepouštěl, takže ještě nemám pořádné srovnání. Tohle mě ale docela bavilo.

Příště toho naberu víc a ve více lidech. Plus tedy určitě ještě obejdu Hot God a Mad Dog.