Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
24. květen 2015 18:05:55
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
To jsem zvědavý, jestlipak se vám podaří sehnat hlavní surovinu na tenhle extrémní nose to tail recept. Třeba v Real Meat Society nebo v Naše Maso?
O pozadí celé srandy si přečtěte v tomhle článku o akci Trash or Treasure v Kodani. Téma plýtvání jídlem je teď (zcela zaslouženě) úplně všude.
O podobně zaměřené restauraci wastED, která vařila z odpadu jsem psal minule.
13. květen 2015 21:05:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jaro na talíři. Snad v tom není anilin!
13. květen 2015 15:05:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Good news everyone! Jak jsem tu minule brblal, že se mi nedaří koupit aromatický estragon. Tak prokletí je konečně zlomeno!
Dnes jsem na Jiřáku koupil úplně ukázkový a plně aromatický estragon (stánek Zelenina Kostkovi na konci, blíž ke kostelu). Není to prostě žádná věda a i v našich podmínkách to jde.
Doufám, že ty nearomatické estragony z trhů postupně vymizí a nahradí je jejich plnotučné verze. Pokud máte estragon rádi – všímejte si toho a dávejte zelinářům vědět, když na ten nevoňavý narazíte. Je úplně zbytečné za něj vyhazovat peníze.
Jinak sezónní hlídka – sazenice a bylinky všeho druhu, hrášek, rebarbora, špenát. Už se to začíná festovně rozjíždět.
13. květen 2015 13:05:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Právě kvete a když ji necháte chvíli ve vodě, tak i naprosto omamně voní. U nás je její kulinární využití méně známé. Kami má ale v Celoroční kuchařce pár tipů na mařinkové želé i bowli.
Vůni mařinky totiž lze docela snadno zachytit do vodných roztoků s trochou alkoholu. A například takoví Francouzi se toho pak vůbec nebojí zneužít.
Nějaké tipy na fajn podkladové víno na maibowli? :)
Důležitá informace
Mařinka mimo jiné obsahuje i toxické kumariny (podobně jako třeba skořice), takže je potřeba to s ní v průběhu roku nepřehánět. Doporučená dávka pro extrakci ve víně je cca 3 g čerstvé mařinky na 1 l vína.
12. květen 2015 11:05:50
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poučný příběh jedné zkrachovalé restaurace. Velký tech investor vs. chef dříč. Rozdílné vize, spory v podnikání a nakonec i obří social media shitstorm.
Vůbec ale nečekejte černobílou zápletku. Spíš možnost nahlédnout do zákulisí byznysu, který není vůbec žádná legrace.
11. květen 2015 22:05:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku