Jediné použitelné kafe, na které jsem v Barceloně narazil. Tedy, ne že by tam těch kaváren neměli dost – mají! Pokud jste ale zvyklí na standard z výběrové kávy po Praze, ucítíte rapidní sešup v kvalitě.
A tím opravdu nemyslím jen odlišný temperament, který se projevuje v pražení a výběru kávy. Ale i naprosté základy současné praxe za barem. Dobře udělané mléko nebo espresso shot, který by nechutnal jak plamenometem ošlehaný popelník, je opravdu vzácností.
K Satanovi jsme se nakonec vraceli třikrát. Nelekněte se progresivního osazenstva ani moderního interiéru a dejte si v klidu jedno cortado nebo espresso (jako standard dělají double).
Mají hodně přátelskou otevírací dobu a jsou přímo v centru, takže není moc co řešit.
2. červen 2015 15:06:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vím, že o rajčatech píši ukrutně mimo sezónu, ale nemohu si pomoci. Nákup z neděle mi opět připomněl záhadná heirloom čili nehybridní rajčata, po kterých slídím už delší dobu...
22. říjen 2007 21:10:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Baťůžek strýčka Deutera vydržel. Pomodori cuore bue (strašidelná rajčátka z VII.) i melanzane viola (fialkové lilkoule) mi jistě odpustí, že jsem je z...
21. říjen 2007 20:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vypadám tady (letištní hala Malpensa) sice jako alkoholik, ale nedalo mi to. ňekněte sami, čím jiným zabít čas při čekání na zpožděné letadýlko, než...
21. říjen 2007 16:10:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čili poslední snídaně - ranní kafíčko s loupákem na rozloučenou a velmi chaotický nákup v blízkém supermarketku.
21. říjen 2007 11:10:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Rozlučkový večer jsem věnoval opětovnému průzkumu fenoménu aperitivo, za kterým jsme se vydali do čtvrti Navigli.
21. říjen 2007 00:10:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku