Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.
Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.
Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.
Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.
A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.
Užijte si je, dokud jsou! :)
8. červen 2015 18:06:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva.
23. listopad 2013 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva.
22. listopad 2013 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva.
16. listopad 2013 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pamatujete si ještě růžičkovou kapustu na zádíčka? Pro mě to byl přelomový recept, který mě naučil mít tuhle zeleninu opravdu rád. Obyčejná cibule problémy s přijetím nemá, často ale zůstává v pozici neviditelného dříče, co nikdy nevynikne. Přitom to všechno může být úplně jinak.
14. listopad 2013 14:11:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku