Zápisník

Tři polohy česnekových výhonků

Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.

Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.

Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.

Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.

A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.

Užijte si je, dokud jsou! :)

Sýry z Vojslavic

Je to zvláštní paradox. Na jedné straně tu máme velkou bouři okolo kvality běžně dostupných potravin. Na straně druhé se tu ale před námi otevírá jedno z nejlepších období pro českou gastronomii. Řada oblastí v jídle zažívá svůj restart. Na scénu naskakují nadějné suroviny, podniky i lidé, kteří stojí za nimi. Pokud chcete, objevovat nové a dobré nebylo nikdy snadnější. Krásné kozí sýry z farmy Vojslavice mi dávají za pravdu.

Alain Passard a jeho barevný svět

Píše se rok 2000. Tříhvězdičková restaurace L'Arpège právě prošla nečekaným zemětřesením. Její šéfkuchař se rozhodl, že z kuchyně navždy vyřadí červené maso. Alain Passard se totiž rozhodl vařit zeleninu.