Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.
Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.
Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.
Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.
A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.
Užijte si je, dokud jsou! :)
8. červen 2015 18:06:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vím, že o rajčatech píši ukrutně mimo sezónu, ale nemohu si pomoci. Nákup z neděle mi opět připomněl záhadná heirloom čili nehybridní rajčata, po kterých slídím už delší dobu...
22. říjen 2007 21:10:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Baťůžek strýčka Deutera vydržel. Pomodori cuore bue (strašidelná rajčátka z VII.) i melanzane viola (fialkové lilkoule) mi jistě odpustí, že jsem je z...
21. říjen 2007 20:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vypadám tady (letištní hala Malpensa) sice jako alkoholik, ale nedalo mi to. ňekněte sami, čím jiným zabít čas při čekání na zpožděné letadýlko, než...
21. říjen 2007 16:10:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čili poslední snídaně - ranní kafíčko s loupákem na rozloučenou a velmi chaotický nákup v blízkém supermarketku.
21. říjen 2007 11:10:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Rozlučkový večer jsem věnoval opětovnému průzkumu fenoménu aperitivo, za kterým jsme se vydali do čtvrti Navigli.
21. říjen 2007 00:10:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku