Cuketka.cz Zápisník Skromná kuchyně Prkýnko Recepty Archiv Inzerce Kontakt Hledat

Zápisník

pana Cuketky

Domácí lehce nakyslé máslo s krátkou zastávkou u másla panenského

Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.

Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.

V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.

Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.

Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).

A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).

Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).

Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.

Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.

9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na rychle zchlazenou kávu bez naředění?

Otázka za milion. Asi nejběžnější je zchlazení ledem, který je při přeměně svého skupenství velmi výkonný chladič. Nevýhodou je ale naředění a extra dávka vody v kávě, kterou musíte zahrnout do receptu na přípravu.

Kromě ledu se dá taky počkat a nechat kávu vychladnout postupně.

Anebo ji můžete prohnat dvoumetrovou měděnou trubičkou ponořenou v ledové vodě.

Blbost? Chytrost? Zchlazovací kávový bazmek Coil tenhle nápad asi nejlépe ověří v praxi. Uvádějí zchlazení horké kávy asi na 8 °C za 4 minuty. Cena se ale dost podřizuje drahému materiálu, takže vás celé udělátko přijde na 199 dolarů. Připočtěte ještě dělání s výměnou ledu a zas tak chytře to ve výsledku nevypadá.

Takže – milí fyzici, chemici. Máte nápad na rychlé zchlazení kávy v domácích podmínkách bez ledu? Co navrhujete? :)

3. červenec 2015 12:07:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Give peas a chance

Debaty o jídle na krev. Kdo žádnou nezažil, ten vůbec neví o čem to jídlo vlastně je, že ano! :)

Kam se hrabou tuzemské diskuze o zákazu kouření. Když dojde na hrášek v guacamole, tak Amíci neznají bráchu a nastane totální maso. Stačil k tomu jediný tvít s receptem:

A pak už to jelo úplně samo. Do debaty se dokonce zapojil i ofiko účet prezidenta Obamy a samozřejmě, že hrášek s avokádem pořádně vyhejtil:

Dokonalost sama. Ty nejlepší reakce si projeďte na Twitteru Melissy Clark, autorky nebohého receptu. Ono je to vlastně celé úplně blboučké, ale taky děsně vtipné.

Jestli to zkusíte, dejte vědět. K originálu přidávám ještě jednu čistě hráškovou verzi.

Peas!

2. červenec 2015 13:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nostalgie po přírodním, lokálním a původním jídle je někdy zcestná i úplně blbá

Po obraně intenzivního zemědělství se připravte na další názorovou nakládačku, která tentorkát cílí na naše zbytnělé romantické představy o jídle.

Pod kousavým pohledem historika připomínají současné snahy o poctivé (přírodní, lokální a nevím jaké ještě jiné) jídlo jen rozmar úzkého a rozmazleného zlomku populace.

Je to dlouhé, ale dobré. Chytré a rozhodně ne jednostranné. Dejte si kafe, vyhraďte si chvíli času a přelouskejte to. Skvělý materiál k úvahám.

Za tip díky Michalu Kašpárkovi.

1. červenec 2015 15:07:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Višně na zahradě dozrávají

30. červen 2015 17:06:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kam se poděl cukrový hrášek?

Letos pěstuji výhradně cukrový hrášek na lusky. Semena jsou úplně v pohodě k dostání a na pěstování je to naprosto nenáročný plevel.

Jeden mini řádek mám dokonce v úplně obyčejném plastovém truhlíku a daří se mu tam velmi dobře. Stačí jen ohlídat, aby se měl k čemu pnout a aby se nepokácel, když vyroste. Zrovna teď krásně kvete a dozrávají mi tu první krásné lusky. Úplně se kochám!

U nás bývá naneštěstí k vidění strašně málo. A když jo, tak je z 99 % z dovozu. Ohromná škoda!

Nevím jeslti je to kulturní zvyklost, nebo jestli v tom vězí nějaká zapeklitost při pěstování, ale na trzích jsem ho snad ještě pořádně neviděl.

Kromě jeho sladkosti a křupavosti je na něm kouzelné i to, že se na rozdíl od svého dřeňového kolegy nemusí složitě vyloupávat. Stačí ho jen zbavit stopky a už můžete chroupat. Je speciálně vyšlechtěný tak, aby v lusku neměl tuhé vlákno.

U dřeňového hrášku se navíc občas stane to, že koupíte lusky přezrálé nebo špatně skladované. Hrášek je pak tužší a méně sladký. U cukrového hrášku to skoro nikdy nehrozí a staží jen pohlídat, jestli je pěkně mladý a křehký.

Zkrátka a dobře samá pozitiva a na léto určitě skvělý kandidát pro doplnění druhové pestrosti v Česku.

Jestli máte svého oblíbeného zemědělce, od kterého nakupujete, určitě ho o luskový hrášek poproste. Osivo je u nás běžně dostupné.

Já se pokusím průběžně neužírat, nasbírat větší množství a brzy ho sem zase dám.

29. červen 2015 19:06:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další