Zápisník

pana Cuketky

Domácí lehce nakyslé máslo s krátkou zastávkou u másla panenského

Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.

Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.

V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.

Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.

Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).

A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).

Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).

Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.

Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.

9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Street Food v Dejvicích

Skvělý nápad na spojení filmového festivalu a street foodu. Prostor před NTK je navíc pro podobnou akci jako stvořený, takže si to tu vážně sedlo.

Z ochutnávek vybírám je jednu pecku, co mě bavila nejvíc. Pulled pork od Prague Jerk Station (95 Kč). Trefili se do počasí a měli to vážně dost vyladěné. Plus ten jejich nedolatelný čoudící uďák! :)

18. říjen 2015 17:10:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

San Carlo Dittrichova

O pizze se San Carlo už jsem tady jednou nadšeně psal a dnes jsem zkusil jejich druhou pobočku v Ditrichově.

Prostředí i servis je tu mnohem víc v pohodě, přitom tu ale zůstává stejně skvělý styl pizzy i nabídka (buffalina na fotce, 250 Kč). Takže příště pro mě asi jasná volba!

17. říjen 2015 15:10:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Brewbar Náplavka

Sezóna Hardcore Cascary (70 Kč) odstartovala a jeden z mých nejoblíbenějších drinků je zase zpět.

Vůbec nestíhám, jak je to dobré. Vylouhované kávové šlupky, co by se jinak vyhodily. A do toho meruňkovica od Žufánka. TÓP!

17. říjen 2015 12:10:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

ye's kafe | studio

Čím dál lepší, myslím si. Borůvková Etiopie z Bonanzy bez chyby (double espresso 45 Kč, cappuccino 50 Kč) a do tohohle počasí dokonalé.

Nápoje tu dávají do bílých misek bez ouška, což mě tedy i při pití kávy, nevím proč, pěkně vyklidní a zpomalí. Asi zvyk z čaje.

Každopádně na krátké zastavení v průběhu dne skvělá volba. Musím chodit častěji!

16. říjen 2015 11:10:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Story

V obědovém menu a brzy stálá položka ve stálém cafe menu – pomalu pečený hovězí krk se šťouchačkama. Lepší ukázku braisingu jsem zatím letos neměl. Doporučuji.

Krom toho v menu nastupuje i spousta podzimních chutí – třeba srnčí hřbet s foie gras a zlatou řepou (450 Kč). Opravdu se letos těším na zimu. Když se dělá opravdové průběžné sezónní vaření, tak je to největší radost. A většina hospod si k tomu bohužel většinou ani nečuchne...

16. říjen 2015 00:10:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další