Zápisník

Punková pizza z Le Pizze di Frankie

Tahle pizza nebyla úplně technicky dokonalá a čekal jsem na ni asi hodinu, ale i tak to byl zážitek, který stojí za přiznivou zmínku.

Je to asi i vlastnost pražské pizza scény, kde takhle expresivní styl pizzy nikdo moc nedělá (nejblíž jsou asi v Pizza Nuova, kteří na to mají i štempl z Neapole). Těsta se tu pečou pomaleji a míň agresivně. Jen ať tam proboha není žádný černý puchýřek... :)

Frankie na to jde ale hodně přímočaře a vystačí si na to i s malou elektrickou troubou (mmch. asi ji nutně potřebuju domů, udělá to i přes 450 °C!).

Mají pomalu fermentované těsto a minimalistické náplně. Vedle margherity dělají i u nás míň provařenou marinaru (rajčata, oregano, česnek, olol).

Ceny byly okolo 120 až 140 Kč. A rozhodně bych si pizzu od nich chtěl zkusit znovu pěkně v klidu. Nebo úplně ideálně v pořádném kamenném podniku někde v Praze. Nevíte někdo o něčem, co je tomu blízko? :)

Pučálka

Naklíčený hrách je kouzlo z pytlíku. Přidáte k němu jenom vodu, dva dny na to koukáte a na konci máte zelené kulky s úplně jiným složením. Zajisté je to nabouchané vitamíny a kdo ví čím ještě, ale o to nejde. Jde o to, udělat si doma malý hrachový reaktor a uspíšit tak příchod jara.

Telecí vývar

Příprava dobrého telecího vývaru je jistá forma kulinárního kutilství. Podobně jako třeba v leteckém modelářství je to série drobných úkonů rozložených v čase, které se nakonec slijí v jeden celek. Jen ten, kdo udrží koncentraci, je trpělivý a poctivý, má Mig nejkrásnější.

Přeštíci

Kdy jste naposledy viděli vepřové s tak pěkně vyvinutým sádlem? A takhle pěkně vykostěnou kýtu rovnou i s kůží připravenou na pečínku? Vězte, že tohle je výbušný materiál prvního stupně. Maso, o kterém se bude letos mluvit asi nejvíc — vepřové z českých Přeštíků!