Tvarohové knedlíky s jahodami umí nejlíp babička. To je jasné, to nemusíme dál koumat, že jo. Teď ale co dělat, když u babičky nejsme a chceme zkusit něco nového. Máme tvaroh, jahody a máslo.
Tvaronočky
Aneb když se nechce nic šoulat ani plnit. Ba co víc. Lenost je tak vysoká, že se nechce ani zadělávat na těsto na knedlíky.
Začněte s vykapaným tučným tvarohem (obyč z vaničky). Nebudete ho vlastně ani kapat, ale úplně postačí, když ho vymačkáte mezi vrstvou papírových utěrek (mrkněte na fotku). Je to hotové za tři minuty a bez složitého štelování plátýnka. Tvaroh malinko oschne a přestane se lepit na ruce.
Teď rychlovka bez zbytečných řečí. Z tvarohu vytvarujte malé nočky (dají se střílet ve velkém tempu i z cukrářského pytlíku), které si dejte na talíř vysypaný krupicí. Trochu s nim zaštěrkejte, ať se obalí (foto). A máte hotovo!
Jo fakt, nerozvaří se to a bude to úžasné. Tvaronočky se vaří málo přes minutu a ihned se podávají, aby nevychladly.
Uvnitř jsou teplé, měkké, tvarohové a zvenčí mají jen teňounkou slupku, která snadno lupne. Trochu kouzlo, řekl bych.
Máslové jahody
Teď co k tvaronočkům? No přece jahody na másle, to je jasné. Nic lepšího neexistuje.
Teplá šťáva z jahod a rozpuštěné máslo, které se spolu míchají na dně talíře. To je na tvarohových knedlících asi ten nejlepší pocit na světě. Takže nekoumejte a hned to zkuste.
Očistěte si jahody a rozpusťte máslo. Když je teplé, přidejte jahody a slabou minutku krátce poduste. Odstavte, přikryjte pokličkou a nechte chvíli dojít.
Jahody pustí spoustu růžové šťávy, kterou promíchejte s máslem a je hotovo. Právě jste sestrojili neuvěřitelně dobrou jahodovou omáčku pod tvaronočky!
Tvarohové knedlíky skoro beze všeho
A teď, kdyby se vám přeci jen chtělo dělat s klasickými knedlíky. Použijte opět vymačkaný tučný tvaroh. A stejně jako byste pracovali s těstem s ním obalte jahody.
Překvápko – ono to fakt jde. Obalte je potom stejně jako tvaronočky v krupici a máte hotovo!
Knedlíky se vaří jeden a půl až tři minuty podle velikosti. Okolo minuty a půl budou mít pěknou slupku a uvnitř ještě trochu tekutého tvarohu a prohřátou jahodu (foto). U tří minut už je tvaroh napevno a jahoda je měkká.
A bacha – spotřeba tvarohu je vysoká. Z jedné vaničky zvládnete cca 10 až 12 knedlíků podle šikovnosti.
Jinými slovy – nebojte se tvarohu!
Je to náš český a úplně dokonalý vynález. Jezte ho víc. Hrajte si s ním. Dopřávejte si ho!
25. červen 2015 19:06:32
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Skvělý motivační text pro všechny, kteří by chtěli začít ve světě profesionální gastronomie. Opravdu to jde i od nuly, hezky postupně a bez negativismu. Maškrtnica je asi ten nejlepší příklad co znám.
14. březen 2015 20:03:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nedělají přímo bagety, ale je to fajn příspěvek do diskuze o pečivu. Je lepší domácí/řemeslné pečivo s chabým výsledkem nebo slušné profi/průmyslové pečivo, když se povede?
Při porovnání pečiva z Le Caveau, Bakeshopu, Petit France a Breadway se musím přeci jen mírně přiklonit k průmyslníkům (ale nerad). Breadway peče poloprůmyslově, na zahraniční pekařské technologii a z dovezených pekařských směsí. Ve výsledku se jim ale přeci jen daří slušné čerstvé pečivo. Navíc relativně konzistentně a za slušnou cenu (porovnejte s nepodarkem z Bakeshopu za 70 Kč).
Na fotce je pšeničný paillase (35 Kč) – obyč pšeničné pečivo postavené na švýcarské technologii. Není to top, ale když ho dám vedle těch řemeslných nepodarků, tak s nimi úplně v klidu drží krok.
Druhý na fotce je jejich maltézský chléb (39 Kč). Také pšeničný a s efektně vykřupanou kůrkou, která praská přímo ukázkově (jako sklo). Střída mi přišla přesolená a hlouběji v pecnu i nerovnoměrně nakynutá (část uzavřená, část plná obřích bublin). Ale znovu – když to dám (cenou a výsledkem) vedle několika aktuálních řemeslných chlebů, tak se Breadway opět v pohodě drží.
Nechám na vás, jeslti je to dobře nebo blbě. Každopádně francouzskou bagetu ani v Breadwayi nekoupíte. Pokud půjdete kolem, zkuste alespoň ten jejich vykřupaný chléb. Nikdo jiný nic takového v Praze moc nedělá (alespoň doufám, klidně mě vyveďte z omylu).
Související z chlebové série:
Ach, ty bagety (Bakeshop, Petite France)
Chleba, který v Česku nekoupíte
Bagety z Le Caveau
14. březen 2015 18:03:05
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nejsem sice úplný hardcore fanda Hemingwaye, ale i tak se nemůžu dočkat. Cca duben, Liliová 3!
14. březen 2015 17:03:20
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Někdy je chuť na parády. A někdy na pořádný kus hovězího s brkaší a demáčem. Tááák! No picture for today... :-)
12. březen 2015 20:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pojem dobře vyzrálé hovězí získává novou podobu. Některé restaurace a řezníci nechávají vyzrávat hovězí až na samý limit poživatelnosti.
Abyste měli kontext – běžné hovězí v supermarketu jde do prodeje v řádu dní. Slušný řezník dá masu alespoň 2 týdny zrání. Výběrové maso z Čestru nebo z TRMS je stařené ještě déle. Za sucha klidně i 40 až 60 dní, ve vakuu cca 30 dní.
Extrémně stařené hovězí jde ještě dál. V newyorské restauraci Eleven Madison Park jde šéfkukař Daniel Humm se zráním na rovných 140 dní. Někde v Texasu dokonce prohlásili za jedlé maso stařené 459 dní.
Maso pro pobodné kousky musí být ze zvířat, které se ztuční kukuřičným krmivem. U grass fed hovězího by z toho asi zbyla jen tuhá sušená šunka. I když řádně enzymaticky a bakteriálně propracovaná.
Uznávám, blbost. Pravděpodobnost, že to někdo zkusí i u nás, je ale dost vysoká. Minimálně tu stovku by někdo mohl dát. A přiznám se, že bych byl asi první, kdo by chtěl ochutnat... :)
12. březen 2015 11:03:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku