Zápisník

Pochybnosti okolo značky Ježkův statek

Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...

Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.

V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.

Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).

Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.

Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.

Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.

Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.

Jenom pět základních chutí?

Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.

Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).

Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...

Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.

Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).

Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.

Crema a mýty okolo espressa

Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.

Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!

Farmářské trhy v USA zpomalují, food huby jedou

Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.

Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.

Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).

U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.

Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.