Zápisník

Francouzští zemědělci zkoušejí automaty na prodej zeleniny

U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.

Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.

Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).

Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.

Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?

Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?

Ve varu — dal bych si kafe

Déšť nás ve Varech přimačkává do sedadel a pomyslně tak zkracuje intervaly mezi koukáním na filmy a doplňováním paliva venku. Ukrutně rád bych si tady dal dobrou kávu, ale zatím tuším spíše kavárenské peklo všude okolo. I tak mám ale pro vás tři nové zážitky!

Ve varu — zabijácký junkfood, Uzbekistán a vegetariánské bistro

Potravy pro duši jsou na KVIFF plné sály. Kde ale shánět stravu pro masité schránky, které nás přenášejí ze sálu do sálu? Pod rouškou mrholení a v sychravém tempu jsem dnes prošel většinu míst, kde se dá najíst levně a kde vám dají jídlo do ruky.

Ve varu — předkrm

Co je víc pasivní? Koukat na filmy nebo jíst? Zatím jsem to nerozlouskl. Po filmu máte hlad a po jídle zase chuť na film. Bojím se, že nám všem Varech hrozí zacyklení!

Ve varu — sada pro přežití

Zajímá vás, co všechno potřebuje bloger píšící o jídle na filmovém festivalu? Vysypal jsem to na stůl a kupodivu toho není moc.