Zápisník

pana Cuketky

Ježkovy voči!

Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.

Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.

Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.

Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.

Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.

Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...

Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.

Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.

5. srpen 2015 15:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Francouzští zemědělci zkoušejí automaty na prodej zeleniny

U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.

Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.

Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).

Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.

Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?

Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?

31. červenec 2015 13:07:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sandorkraut: A Pickle Maker

Trocha kvašení na dobrou noc. Mini profil Sandora Katze, autora knihy Síla přírodní fermentace.

30. červenec 2015 21:07:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pochybnosti okolo značky Ježkův statek

Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...

Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.

V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.

Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).

Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.

Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.

Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.

Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.

30. červenec 2015 12:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Fantova kavárna otevírá

Prostory si pronajal indický kávový řetězec Cafe Coffee Day. Kávomilci a v šichni okolo profi kaváren asi zapláčou (jejich ostatní kavárny po republice jsou fakt hodně ošklivé), ale pro potřeby cestujích to třeba bude fajn vylepšení.

Tak aspoň, že se do toho prostoru vrátil život. Třeba je to jen začátek a další nějaký další nájemce v budoucnu to posune ještě dál.

30. červenec 2015 11:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Fermentovaná káva

Šmankote, tohle je snad tísící šílený nápad, který na Kickstarteru okolo kávy vidím. 99 % z nich je totální BS. Teď ale, kde je to 1 %, že jo.

Může to být třeba fermentovaná káva? Spíš ne, ale co kdyby.

Autoři projektu o samotné fermentaci nic moc neprozrazují. Jisté je jen to, že fermentují zelenou kávu až po zpracování na farmě. Tedy kávu, která už má jednu přirozenou fermentaci za sebou.

Je pak otázkou, jestli se lépe nezaměřit na řízenou fermentaci už při zpracování, s čímž se už ve světě kávy také experimentuje (viz nedávná mléčně kvašená Kolumbie.

Tak jako tak, tohle je v kávě určitě zajímavý směr. A jeslti někdy narazíte na kávu, u které se někdo na fermentaci speciálně zaměřil – určitě ochutnejte.

30. červenec 2015 09:07:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další