Zápisník

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

We’ve had our fill of fussy fine dining

Jay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.

Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.

Nová inspirace na Prkýnku

Dnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko

Hrachová kaše s ančovičkami

Náhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.

Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.

Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.

A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!

Hi-tech skleníky brzy i v Česku

Vzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.

Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.

Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.

Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.

A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.