Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Holandská omáčka

Je hotová asi za minutu a zvládne jí úplně každý. Oproti klasickému postupu u ní nehrozí riziko zdrcnutí a vyjde pokaždé naprosto perfektně. Naučte se tenhle úžasný postup – více v receptu.

Je prodej cascary legální?

Ok, tohle je trošku haluz! Po několika letech propagace a prodeje cascary ve světě výběrové kávy se ukazuje, že její prodej nemusí být až tak úplně legální.

Problémy s prodejem zatím nastaly v Dánsku a v UK, kde úřady cascaru v prodeji již několikrát zabavily. Mrkněte na video Jamese Hoffmanna, kde vše vysvětluje.

Podle všeho to vypadá, že cascara jako produkt nespadá pod kávu a pokud ji chcete uvést na trh, budete si ji muset zaregistrovat jako nový typ potraviny.

Jaká je situace v Česku jsem zatím nezjišťoval, proces registrace ale v některých zemích už prý probíhá. Problém bude pravděpodobně v chybějících ukazatelích kvality a zdravotní nezávadnosti.

Tradičně se při zpracování a dovozu sleduje kvalita a nezávadnost samotné kávy a slupky na tom ovšem můžou být dost jinak. Jedná se hlavně o rezidua pesticidů, mykotoxiny, salmonelu a nečistoty, které se logicky u slupek mohou projevovat jinak (při běžném zpracování se kávové pecky slupek zbavují).

Počítám, že dovozci zatím ke cascaře přistupovali stejně jako ke kávě a sledovali klíčové parametry tak jako tak. Úřady v tom ale zřejmě postupují opatrněji a chtějí pro spotřebitele vytvořit jistotu a standard. Pokud jste narazili na nějaké info o situaci v ČR, určitě mi dejte vědět.

Aktualizace (11. dubna 2017):
Podrobnější vysvětlení situace na blogu United Baristas