Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Sladkosti z Praktiky

Fenyklový palmier a meruňkový šnek, aby se ten konec léta snášel snadněji. V Praktice umí nejen chleba, tak doufám, že je už stihli objevit.

Já je mám přes půl města, ale snažíme se doma mít alespoň dva bochníky týdně. Ty sladkosti a posezení na místě beru jako příjemný bonus.

Jak se napít whisky ve vesmíru?

No jo, mikrogravitace umí člověka pozlobit. A asi nejen při napití. Co třeba taková kocovina ve stavu beztíže? Úplná pohodka asi ne.

Ale to jsem se zakecal. Ballantines opravdu zasponzorovala výrobu sklenice na whisky do vesmíru a docela na tom zamakali.

Jak to funguje?

Na dně sklenice je vypouklý vroubkovaný povrch, který přidrží špolouchanec whisky na dně i bez přítomnosti gravitace (zafunguje totiž povrchové napětí).

Ze dna si pak kosmonaut (znalec) whisky ucucne spirálovitým brčkem, které je zamontované do stěny sklenice.

Fakt fikané a ve skutečnosti ještě složitější!

Celé je to samozřejmě vytištěné na 3D tiskárně – z průhledného plastu a ze zlata. Jak jinak, že jo.

BTW, nebojte – espresso už je pořešené. A ještě bonus, čistě pro potěchu oka – umění na dně sklenice od whisky.

Tuhá bitva o veganskou majolku

Zajetý potravinářský průmysl reaguje na rostoucí popularitu Just Mayo dost agresivně a brání se všemi dostupnými prostředky, včetně ne zrovna poctivé PR kampaně.

Veganská náhražka majonézy Justy Mayo je vyrobená z řepkového oleje a místo vaječného žloutku obsahuje proteiny z hrachu.

Je tedy bez vajec, bez cholesterolu, bez lepku i bez laktózy. Takže vlastně o majonézu už vůbec nejde.

Což hodně vadí přímé konkurenci (zejména v Unileveru z toho mají špatné spaní) i regulátorům (americký úřad FDA žádá přejmenování výrobku).

Firma Hampton Creek úplný svatoušek asi nebude. Nicméně je hodně zajímavé sledovat situaci, kdy se inovatitvní produkt dostává z okrajových krámků se zdravou výživou do mainstreamu.

Sám proti inovacím v téhle oblasti vůbec nic nemám. A pokud se podaří dostat na trh potraviny, které umí nahradit maso a současně vycházejí pouze z rostlinných proteinů, tak jedině fandím.

Samozřejmě ale za předpokladu, že budou chutné a kulinárně zcela samostatné. Což se zrovna u Just Mayo (alespoň podle odezvy na trhu a reakcí zákazníků) zatím dost daří.

Über-brokolice, která jednou ovládne svět

Tahle se dělá globální zeleninový byznys. A pozor – není to brokolice GMO, ale brokolice vzniklá běžným šlechtěním. I tak ale trochu strašidelné...