Zápisník

pana Cuketky

Naklepané okurky

Věděli jste, že se aroma a chuť se u okurek tvoří podobně jako palčivost u česneku? Tedy až v momentě, kdy dojde k narušení jednotlivých buněk? Já ne!

Ale mistři v New York Times na tohle téma vytáhli skvělou techniku – naklepané okurky.

O co jde?
Okurky se nejprve podélně rozčtvrtí, pak se na délku přepůlí a nakonec se semínky dolů podrtí plochou stranou nože (klidně i paličkou).

Okurky se pak zbaví semínek a nasolí se v cedníku (alespoň 15 minut). Pak už je můžete použít obvyklým způsobem. NY Times přidává k dobru tři super recepty –jeden čínský, jeden s jogurtem a krutony a jeden s tahini dresinkem (ten jsem právě zkusil a je parádní!).

Okurky mají po naklepání výraznější aroma a větší povrch, který lépe přijme zálivku. Nasolení jejich chuť dále zlepší a ještě jim trochu zpevní dužinu.

Program na jeden z posledních letních víkendů je myslím jasný. Paličku do ruky a hlavně se nebát!

21. srpen 2015 17:08:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

O pečení koblih a dalších dobrodružstvích

Skvělý motivační text pro všechny, kteří by chtěli začít ve světě profesionální gastronomie. Opravdu to jde i od nuly, hezky postupně a bez negativismu. Maškrtnica je asi ten nejlepší příklad co znám.

14. březen 2015 20:03:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Breadway

Spokojená návštěva. Nedělají přímo bagety, ale je to fajn příspěvek do diskuze o pečivu. Je lepší domácí/řemeslné pečivo s chabým výsledkem nebo slušné profi/průmyslové pečivo, když se povede?

Při porovnání pečiva z Le Caveau, Bakeshopu, Petit France a Breadway se musím přeci jen mírně přiklonit k průmyslníkům (ale nerad). Breadway peče poloprůmyslově, na zahraniční pekařské technologii a z dovezených pekařských směsí. Ve výsledku se jim ale přeci jen daří slušné čerstvé pečivo. Navíc relativně konzistentně a za slušnou cenu (porovnejte s nepodarkem z Bakeshopu za 70 Kč).

Na fotce je pšeničný paillase (35 Kč) – obyč pšeničné pečivo postavené na švýcarské technologii. Není to top, ale když ho dám vedle těch řemeslných nepodarků, tak s nimi úplně v klidu drží krok.

Druhý na fotce je jejich maltézský chléb (39 Kč). Také pšeničný a s efektně vykřupanou kůrkou, která praská přímo ukázkově (jako sklo). Střída mi přišla přesolená a hlouběji v pecnu i nerovnoměrně nakynutá (část uzavřená, část plná obřích bublin). Ale znovu – když to dám (cenou a výsledkem) vedle několika aktuálních řemeslných chlebů, tak se Breadway opět v pohodě drží.

Nechám na vás, jeslti je to dobře nebo blbě. Každopádně francouzskou bagetu ani v Breadwayi nekoupíte. Pokud půjdete kolem, zkuste alespoň ten jejich vykřupaný chléb. Nikdo jiný nic takového v Praze moc nedělá (alespoň doufám, klidně mě vyveďte z omylu).

Související z chlebové série:
Ach, ty bagety (Bakeshop, Petite France)
Chleba, který v Česku nekoupíte
Bagety z Le Caveau

14. březen 2015 18:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Tvůrci Hemingwaye otevřou Cash Only Bar

Nejsem sice úplný hardcore fanda Hemingwaye, ale i tak se nemůžu dočkat. Cca duben, Liliová 3!

14. březen 2015 17:03:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Story

Spokojená návštěva. Někdy je chuť na parády. A někdy na pořádný kus hovězího s brkaší a demáčem. Tááák! No picture for today... :-)

12. březen 2015 20:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Půl roku staré hovězí? Klidně i dýl!

Pojem dobře vyzrálé hovězí získává novou podobu. Některé restaurace a řezníci nechávají vyzrávat hovězí až na samý limit poživatelnosti.

Abyste měli kontext – běžné hovězí v supermarketu jde do prodeje v řádu dní. Slušný řezník dá masu alespoň 2 týdny zrání. Výběrové maso z Čestru nebo z TRMS je stařené ještě déle. Za sucha klidně i 40 až 60 dní, ve vakuu cca 30 dní.

Extrémně stařené hovězí jde ještě dál. V newyorské restauraci Eleven Madison Park jde šéfkukař Daniel Humm se zráním na rovných 140 dní. Někde v Texasu dokonce prohlásili za jedlé maso stařené 459 dní.

Maso pro pobodné kousky musí být ze zvířat, které se ztuční kukuřičným krmivem. U grass fed hovězího by z toho asi zbyla jen tuhá sušená šunka. I když řádně enzymaticky a bakteriálně propracovaná.

Uznávám, blbost. Pravděpodobnost, že to někdo zkusí i u nás, je ale dost vysoká. Minimálně tu stovku by někdo mohl dát. A přiznám se, že bych byl asi první, kdo by chtěl ochutnat... :)

12. březen 2015 11:03:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další