Dejme tomu, že jste se o plýtvání jídlem doslechli někde z médií nebo teď v poslední době. Mediálně atraktivní podání aktivistů vám třeba úplně nesedlo (nic proti němu) a chtěli byste vědět víc.
Kam pro fakta? A kde pro nezkreslené informace o plýtvání jídlem celosvětově?
Já bych určitě vyrazil za Food and Agriculture Organization při UN. Mají téma odpadu zpracováné neuvěřitelně do hloubky (a věřím, že na práci mají i dostatečně hluboký rozpočet), plus z toho mají řadu výstupů.
Nejucelenější je asi příručka Reducing the Food Wastage Footprint, kde si můžete udělat dost dobrý obrázek o tom, jak vůbec odpad v jídle vzniká a jak se dá minimalizovat.
Nejstručnější a podle mě i nejnázornější je brožura Mitigation of Food Wastage, kde najdete 7 případových studií z celého světa.
Tam taky asi nejlíp vidět, že to není ani tak záležitost několika nadšených aktivistů, jako spíš složitá systémová věc, která vyžaduje investice, nasazení nových technologií i změny v legislativě (i proto to vždy půjde hooodně pomalu).
Také není vždy jednoduché rozhodnout, jestli se navrhovaná opatření vyplatí a jestli náhodou nebudou mít nějaký skrytý negativní efekt (enviromentální, ekonomický), který ve výsledku nadělá víc škody než užitku (např. spotřebování více zdrojů, než se ušetří).
Doporučuju to alespoň proletět (shrnutí od strany 46 je výstižné), není to vážně žádná sranda.
Na závěr čistě jen pro ilustraci hloubky problému si sjeďte Food Wastage Footprint – Full-cost Accounting o všech skrytých nákladech, které plýtvání jídlem způsobuje. Jsou to bambiliony.
4. září 2015 09:09:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Dnes mi kávy z maďarské pražírny Casino Mocca hodně sedly. Nejvíc asi jejich Mpanga Burundi. Promytá, čistá a příjemně zakulacená káva.
A jako bonus – první setkání s bramborovým defektem v kávě naživo. Nebojte, takovou kávu tu dnes nepodávali, jen dali stranou jeden šálek pro kávové masochisty.
Bramborový defekt vzniká z poškozených kávových třešní, které jsou napadeny škůdcem (přesný mechanismus se ale ještě objasňuje). A vyskytuje se právě ve východní Africe (nejvíce postižené bývají kávy ze Rwandy).
Pokud poškozené zrnko pronikne až na mlýnek, má pak výsledná káva jasně rozpoznatelné bramborové aroma, které totálně přáválcuje jakékoliv pozitivní vlastnosti kávy.
Zkušení baristé by měli bramboru většinou bezpečně poznat, takže se s tímto defektem v kávě nemáte moc šanci potkat.
Pokud ale přeci jen někdy narazíte na kávu, která voní po bramborách (a zároveň je z východní Afriky), tak zbystřete. Možná máte tu smůlu, že jste právě narazili na bramborové zrnko.
23. květen 2015 14:05:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDruhá spoko návštěva spojená s testem prototypu WTF vermutu od Žufánka, který si takto vzal po ginu a abstintech do hledáčku další ušlechtilý základ. Tohle, až se dostane naplno do ostré výroby (nejdřív cca za rok), bude naprostá pecka a určitě o WTF uslyšíme ještě mnohem více. Držím palce!
Samotné Cash Only moc fajn. Je to hlasité a neformální s docela nízkým věkovým průměrem (takže záleží spíš na vás jestli zapadnete).
Prodrali jsme se tu několika drinky a otestovali i jejich barový snack – hot dog s chipsy (95 Kč). Do podrobného rozboru se nepouštím, ale jen bych chtěl říct, že barové snacky jsou u nás zatím docela podceňovaná disciplína, tak mi to tohle pojetí v Cash Only udělalo radost.
Na obrázku vlevo negroni a vpravo i čisté WTF ve skleničce.
23. květen 2015 00:05:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Fascinující čtení. A větou na konci:
„Speciality coffee doesn’t offer anything to the consumer who wants to drink great espresso at home, but doesn’t want a new hobby.“
To vydrtil úplně. Skvělé!
Téma přístupnosti, pohodlnosti a atraktivity se bude muset ve výběrové kávě řešit tak dlouho, dokud to někdo pořádně nerozlouskne. Chce si to ponechat otevřenou mysl a ono to snad jednou přijde.
P.S.: Článek zaznamenal v rámci kávové komunity tak velký úspěch, že autorovi shodil web. A to je určitě dobrá zpráva... :)
22. květen 2015 16:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Naberte si teď sazeničky na trzích nebo si ho vysejte ze semínek. Mangold je nenáročný a v pohodě snese pěstování v nádobě.
Letos ho pěstuju v mělké nádobě (asi 35 cm v průměru a 20 cm hluboké) a jde to úplně samo.
Nemířím na plně vzrostlý mangold a sklízím malé křehké lístky, asi 20 cm dlouhé. Absolutní lahoda.
Jestli vás na trzích vyděsil plně vzrostlý mangold s tuhými žebry, tak tohle je úplně něco jiného. Určitě to zkuste!
V archivu najdete i můj obsáhlejší článek o pěstování zeleniny v nádobách.
21. květen 2015 21:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku